Světově uznávaný teoretik, myslitel a sociální vědec David Harvey, považovaný za jednoho z nejpronikavějších analytiků a kritiků vývoje kapitalismu, se ve své knize Záhada kapitálu zamýšlí nad povahou krizí kapitalistického systému, které tento model společenského uspořádání provázejí od samotného počátku, jakož i nad charakterem systémové krize, kterou svět prochází v těchto letech. Jestliže platí, že kapitalismus si se svými krizemi dosud vždy poradil, zároveň je pravdou, že si to vždy vyžádalo určitou cenu. Kapitalismus navíc nikdy nedokázal vyřešit svůj základní problém, exponenciální akumulaci kapitálu, jen jej vždy odsunul do budoucna a převedl do jiné hospodářské sféry či geografických míst. Totéž platí i dnes. Vzhledem ke globalizaci je ovšem aktuální situace vyostřenější než kdykoli v minulosti a kapitalismus dnešní turbulence přežít nemusí. Klíčovou otázkou je, zda budou ochotny zaplatit vysokou cenu za jeho přežití nebo se účinně vzepřou obrovské skupiny lidí, které mají nést tíži takového řešení – střední a nižší třídy, zastoupené v různých poměrech a žijící různými způsoby v jádrových zemích kapitalismu, na semiperiférii i periférii. Jejich živelný odpor ovšem musí dostat politický výraz, což je při současném úpadku levice velmi obtížné. Má-li se levice opět vzchopit, musí se vyrovnat politickým představitelům kapitálu co do jejich schopnosti působit ve všech sférách aktivity, pružně přecházet z jedné do druhé a přicházet s tvořivými nápady. Analýze těchto jejich schopností, toho, co „dělá“ kapitál, je věnována značná část knihy. Harveyova Záhada kapitálu je zároveň také hlasitou výzvou k odmítnutí levicového doktrinářství.

Profesor David Harvey (nar. roku 1935 v Anglii) patří k těm světově uznávaným sociálním vědcům, jejichž dílo zasahuje do řady oborů. Svým původním zaměřením byl Harvey politickým geografem a antropologem. Od 70. let napsal řadu významných prací o sociologii města a urbanistice. Mimořádný ohlas získala jeho analýza a kritika postmodernismu v knize Situace postmoderny z roku 1990, v níž se na solidním filozofickém základě zkoumá tento jev v rovině kulturní, sociální, ekonomické i politické. Je také autorem významných historickopolitických studií (Nový imperialismus, 2003; Stručné dějiny neoliberalismu, 2005 aj.).