Praktická příručka se podrobně věnuje jednotlivým druhům tzv. spotřebitelských smluv, upravených v části první hlavě páté, § 51a a násl. občanského zákoníku, a to obecně nepřípustným ujednáním spotřebitelských smluv, spotřebitelským smlouvám uzavřeným na dálku, smlouvám o finančních službách uzavřeným na dálku, smlouvám uzavřeným mimo provozovnu dodavatele a smlouvám, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby. Bližšímu rozboru je následně podroben vliv evropského práva včetně judikatury Soudního dvora EU na některé obecné smluvní typy občanského zákoníku, kde europeizaci podléhají zejména některé aspekty úpravy smlouvy kupní a smlouvy cestovní. Pozornost je také věnována zvláštnímu typu deliktní odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku a jejímu vztahu k obecné úpravě § 420 a násl. občanského zákoníku.

Tam, kde je to přínosné, nabízí kniha rovněž srovnání s harmonizovanou právní úpravou německou jako právním řádem do značné míry příbuzným českému právu. Německá úprava pojednávaných institutů si v tomto ohledu zasluhuje zvýšenou pozornost, jelikož se vyznačuje nejen větší komplexností a propracovaností než český zákon, ale je k ní rovněž k dispozici nesrovnatelně obsáhlejší penzum judikatury německých soudů, jakož i komentářů a rozborů právní nauky. Toto srovnání proto může být velmi přínosné i pro aplikaci daného institutu v prostředí českého práva.

Závěrečná část knihy mapuje úpravu spotřebitelských smluv v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Příručka nabízí nejen orientaci v právní úpravě ochrany spotřebitele v nastupujícím kodexu soukromého práva, který s účinností od 1. 1. 2014 nahradí stávající občanský zákoník, ale zejména poukazuje na změny a má ambici sloužit jako průvodce při přechodu na novou právní úpravu, když zejména upozorňuje na změny oproti stávající úpravě, které budou účastníci spotřebitelských smluvních vztahů nuceni zohlednit a promítnout do realizace svých kontraktů.

Autor se při výkladu soustřeďuje na právní praxi, aby kniha sloužila jako praktická pomůcka spotřebitele při prosazování jeho práv ze spotřebitelské smlouvy. Stejně tak je ovšem určena i pro dodavatele (podnikatele), který takové smlouvy uzavírá se svými zákazníky.