Obsah: •nemocenském pojištění •organizaci a provádění sociálního zabezpečení •zákon o zaměstnanosti

Změna zákona o nemocenském pojištění novelou č. 164/2019 Sb. V současné době jsou postupy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění založeny na listinné formě v podobě předepsaných tiskopisů. Od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma v rámci těchto postupů, a to na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrhem zákona se posouvá tento náběh elektronizace postupů při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a o karanténě (dále „eNeschopenka“). Zavedení eNeschopenky představuje poměrně masivní a komplexní zásah do stávajícího systému provádění nemocenského pojištění, který má dopad nejen na Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), ale i na všechny ostatní orgány nemocenského pojištění, resort zdravotnictví, poskytovatele zdravotních služeb, zaměstnavatele a pojištěnce. Zúčastněnými subjekty totiž nejsou pouze ošetřující lékaři (zdravotnická zařízení s velkým počtem svých lékařů), pojištěnci a příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), ale rovněž zaměstnavatelé (jimž je nutno poskytnout elektronický přístup k údajům o dočasných pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců) a ostatní orgány nemocenského pojištění. Změna zákona o zaměstnanosti novelou č. 164/2019 Sb. Sladění s terminologií občanského zákoníku. V případě odštěpného závodu, který není právnickou osobou, nelze mluvit o jeho „sídle“. Vhodnější je použít termín „umístění“. Úprava § 98 písm. l) zákona o zaměstnanosti tak, aby v tomto ustanovení byla obsažena rovněž kategorie rodinných příslušníků cizince uvedeného v § 98 písm. n) zákona o zaměstnanosti, tedy cizince, který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Toto doplnění příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti vychází z požadavku směrnice 2016/801/EU uvedeného v jejím článku 26 odst. 6, kdy se vůči rodinným příslušníkům výzkumných pracovníků neuplatní žádná lhůta pro přístup na trh práce členského státu.