Vždy ukaž svou duši. Drž se pravidel. Neopouštěj Soulcity. Do dneška by mě nenapadlo o těchto zásadách pochybovat, ale v Soulcity už není tak bezpečno jako kdysi. Obyvatelé začínají být neklidní. Navíc kolují zvěsti o skupině uprchlíků, kteří plánují zaútočit, a tím nejspíš prozradit naši...
číst celé
Vždy ukaž svou duši. Drž se pravidel. Neopouštěj Soulcity. Do dneška by mě nenapadlo o těchto zásadách pochybovat, ale v Soulcity už není tak bezpečno jako kdysi. Obyvatelé začínají být neklidní. Navíc kolují zvěsti o skupině uprchlíků, kteří plánují zaútočit, a tím nejspíš prozradit naši existenci. Vždy jsem si myslela, že za hranicemi čeká jen svoboda, ale možná jsem se mýlila. Moje jméno je Raven a dokázala jsem utéct z utajeného města.
schovat popis
Recenze
Autorka například zapracovala na tom, aby se v příběhu objevilo více akce. Dokonce mi druhý díl přišel i čtivější než ten první. Neměl tolik hluchých míst, kde se skoro nic nedělo. Jednoznačně plus celé knihy. I ta délka mi vyhovovala... než přišel konec. Ten je totiž uspěchaný. Závěrečná bitva byla shrnuta na pár stránkách a epilog - no nevím, nevím. Raven se tu začala chovat trochu otravně, to je také potřeba zmínit. Ale jinak už nic tak podstatného nemám. Ano, Město zrady (i Město duší, když už jsme u toho) by mohlo mít více promyšlené fungování společnosti a celou zápletku, ale je to tak, jak to je. Ani jsem to od knihy úplně nečekala...
K sérii na závěr mohu říct jen toto: Klidně se do ní pusťte, ale nic velkého od ní nečekejte.
První díl končil tím, že hlavní hrdinku nám postřelili a ta se teď snaží vyrovnat se skutečností, že ne zrovna dobře odhadla některé obyvatele a že existuje skupina lidí, co po experimentu chtějí mezi normální lidi a udělají pro to cokoliv. Raven tu proplouvá každodenním výcvikem, snaží se přijít na svoje rozvíjející se schopnosti a tak nějak se skoro nic neděje než do samotného konce, který tu uteče strašně rychle.
Problém je, že díky tomu pomalu nulovému ději tu vlastně nemáme, co by nějak zvlášť zaujalo a tak to působí hrozně nudně. Myslím, že kdyby se obě knihy spojily, proškrtaly se pasáže o ničem, trochu by se pohrálo s tím předvídavým dějem, tak by to fakt mohlo být dobrý, ale takhle to stále jen klouzalo po povrchu. Vlastně jsme postavy ani tolik nepoznali, protože byly ploché a celkově vy to potřebovalo hodně upravit, aby se to dalo považovat za "humbook tip".