Sofie čekala celý život na to, až ji unesou…Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Ale co když ji umístí do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Jak je nebezpečné...
číst celé
Sofie čekala celý život na to, až ji unesou…Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Ale co když ji umístí do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Jak je nebezpečné věřit pohádkám, které vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět.
schovat popis
Recenze
Ale nakonec jsem se k tomu dokopala a půžu říct, že děj je propracovaný a dost unikátní. Rozhodně to... číst celé
Ale nakonec jsem se k tomu dokopala a půžu říct, že děj je propracovaný a dost unikátní. Rozhodně to není něco jako škola pro princezny! Ten svět má hloubku, škoda jen že v prvním díle to autor víc nerozvinul, ale v dalších to bude určitě nečo jiného. Knihu doporučuju hlavně těm, co mají rády young adult. schovat popis
Ale nakonec jsem se k tomu dokopala a půžu říct, že děj je propracovaný a dost unikátní. Rozhodně to není něco jako škola pro princezny! Ten svět má hloubku, škoda jen že v prvním díle to autor víc nerozvinul, ale v dalších to bude určitě nečo jiného. Knihu doporučuju hlavně těm, co mají rády young adult.
Pořád se tam něco dělo, takže kniha mi nedovolila si na chvíli oddechnout. Líbily se mi kresby na začátku kapitol, které odrážely, co kapitoly budou vyprávět. Nadšená jsem i ze světa, který je velmi zajímavý, pestrý a nepochybuji, že v dalších dílech mě něčím novým překvapí.
Tím, že je to pro mladší čtenáře, se i projevilo v charakterech hlavních postav. Agátu se Sophií jsem si hned oblíbila (hlavně Agátu), ale právě Sophiino chování a časté měnění stran, mně někdy vadilo.
Já se s chutí pouštím do Světa bez princů, protože musím vědět, jak to bude pokračovat.
Žádný princeznovský svět, kde dívka v nesnázích čeká na svého prince, se kterým bude moci zplodit plno potomstva a žít šťastný život až na věky, zapomeňte.
I přes zdánlivě jednoduchý děj má příběh opravdovou hloubku, ukazuje tkz. věci mezi řádky, na které si každý musí dojít sám a se kterými se potkáváme v každodenním životě. Kniha mi tím ještě více stoupla na hodnotě a nemůžu litovat její koupi.
Doporučuji :D
Pokud chcete nějaký lehoučký příběh, který vám ale zároveň nedá spát je to právě škola dobra a zla.
Doporučuji všem!!!!!
Prostě chcete být princeznou, denně si dáváte pleťové masky, jíte jen zeleninu, pěstujete vlasy a aby se vám zapsal nějaký ten dobrý skutek, kamarádíte se šeredkou co by směle mohla konkurovat čarodějnici. A pak přijde den D a ve škole to "spletou"
A co se stane pak už čeká jen a jen na přečtení ......a na druhý díl ;)
Mohu jen doporučit, bezvadná pohádka, skvělá zápletka!
Sofie se chovala příšerně, že bch ji nejradši přetáhla nějakou konví nebo smetákem! Neuvěřitelně mě vytáčela a chudák Agáta si jejího chovaní nevšímala. Viděla v ní svoji kamarádku, ale Sofii v ní viděla pouze podržtašku. Princ na bílém koni jménem Tedros byl na mě až moc. Jeho chování nedávalo hlavu, ani patu, někdy se choval AŽ moc zamilovaně, ale dobře.
Některé kapitoly byly moc dlouhé, takže jsem knihu četla pěkně dlouho. Měla jsem ještě čtecí krizi, kterou stále mám, takže mi kniha trvala o trochu déle, než by měla.
Ale doporučuji!
Moc se mi líbí, jak celá série knih jakoby rozvíjí x y dalších pohádek. Ať už je to Popelka, Červená Karkulka, nebo třeba Sněhurka či Král Artuš, čtenář je vždycky strašně šťastnej, když objeví nějakou spojitost s něčím mimo knihu, o které se kniha přímo sama o sobě nezmiňuje a takových spojitostí má tato kniha doopravdy velkou spoustu.
Líbí se mi vývoj hlavních postav. Každá si nakonec zvykne a přijme to, kým je, a být Agáta ze začátku úplně dobrá není, nakonec její srdce dokáže, že ona za to doopravdy stojí.
Nechybí věrné popisy lidí, zvířat, místností a rostlin. Všechno si dokážete živě představit a cítíte se, jako by jste to sami prožili.
Doporučuji! :)
Když jsem uviděla obálku, myslela jsem, že je kniha určena pro děti. To jsem se pěkně zmýlila. A proto ji doporučuji naprosto všem!
Doporučuji ji přečíst všema deseti! Děj je roztomilý, hezky vymyšlený a styl psaní mi sedl. Co se obálky týče, další krásný skvost, ze kterého moje srdce přímo skákalo radostí. Nudit se nebudete, ani pokud čtete adult literaturu! Je to pecka.
Nápad této knihy je skvělý a stejně tak i zpracování celé knihy, jak po obsahové stránce, tak i po vizuální.
Ale dostala jsme ji k narozeninám od mamky tak jsme se do ní pustila a paní!
To byla jízda ! ¨
Mě tato kniha velmi bavila, zápletka je originálně vymyšlená a ještě lépe napsaná . Škola dobra a zla je velmi dobře vypracovaná kniha jak vzhledově tak i obsahově . Přesně 415 stránek se vám kdyby jako rozplynou a po přečteni jsem si říkala to už jsem na konci?
Je to moc dobrý nápad vytvořit kouzelný svět se školou dobra se školou zla. Hrdinky jsem měla ráda obě dvě a vždy jsem jako mladší přemýšlela, jestli bych chtěla na školu dobra či zla :D
Budu však pokračovat v další knize, protože jsem zvědavá, jak se postavy budou během jednotlivých dílů vyvíjet.
Jenže to nebylo jediné, co mi zrovna nesedlo. Od začátku jsem měla problémy se do knihy začíst, jelikož autor používal zvláštní styl psaní. Několik prvních stránek jsem obracela, aniž bych si užívala čtení. A nepomohlo tomu ani střídání pohledů hrdinek, který mi občas přišlo zbytečné. Nejvíce to bylo vidět v kapitole tři, kdy autor napsal úplně to samé, co v předchozí kapitole, jenom z pohledu druhé dívky. Tahle nepříjemnost ale opadla, když jsem si konečně zvykla na styl, kterým byla kniha napsaná.
Další věc, která snižovala úroveň knihy byly postavy samotné. Vůbec jsem jim nevěřila jejich věk a také byly hodně nevyrovnané. Dvanáct mi už sice pár let není, ale přesto si nevzpomínám, že by bylo právě tohle typické chování dítěte.
A poslední, co mě docela překvapilo, byl zamotaný konec, ve kterém jsem se několikrát ztratila. Autorovi se podařilo v neustálé záměně jmen vyvolat takový chaos, že jsem se přestala orientovat, což rozhodně není dobrý znak u knihy, která je určená spíše dětem.
Výhrad mám plnou náruč, ale nejdřív to co dělá kniha a autor správně. Dokáže zaujmout. Hned první větou vzbudí plno otázek a těch otázek udrží spousty i během průběhu knihy. Smůla je jen, že jich 90% nezodpoví.
Zápory (ač jich je spousta) vyjmenovávat nehodlám. Za všechny jen jeden nejméně podstatný. Bloncka je sobecká a občas nevědomě krutá, ale zlá? Nemyslím si.