Děkuji moc autorce Pavle Pavlíčkové Kovaříkové, že mi nabídla, zda si nechci přečíst její knihu ohledně její rodinné historii, konkrétně o její mamince Vlaďce. Rododendron mě velmi zaujal svou anotací, že se jedná o skutečný příběh, a teda, dost jsem koukala a místy musela odložit knihu, abych to pořádně vstřebala.
Kniha obsahuje poměrně krátké kapitoly, díky nimž mi přišlo, že příběh rychle utíká. Hodně se mi líbilo, že každá kapitola obsahovala rok, ve kterém se to odehrává. To se mi na tom líbilo, hlavně, jak to bylo vyprávěno od samotného začátku až do současnosti. Navíc ve knize naleznete ilustrace, které se týkají příběhu.
Zprvu jsem měla drobný problém se zorientovat v příběhu, ale to se hned změnilo. Když to tak vezmu hrdiny a hrdinky jsem si velmi oblíbila. Výjimkou však byla Helena spolu se Zlatou. Ty mi od začátku pily krev. A věřím, že opravdu nejsem jediná, kdo si je neoblíbil.
Hodně se mi líbilo, že jsem se o jednotlivých osobách dost dozvěděla, a dokázala jsem si tak o nich utvořit obrázek. Vlastně díky tomu mi přišlo, že jsou mi velice blízké, a tak jsem všechno s nimi prožívala. A doufala jsem jen v to nejlepší.
**br**Abych pravdu řekla, tak mě Rododendron velmi pohltil a četl se mi moc dobře. Hlavně jsem u něj pocítila tolik emocí, že si teď po přečtení přijdu emočně vyčerpaná. Přece jen jsem se místy cítila smutná, v šoku, kdy jsem si říkala, že to snad ani není možné, co se to stalo. Ale také jsem se cítila šťastně. Nejvíce mě však dostal konec, ze kterého jsem byla docela smutná.
Věřím, že Rododendron: Za horizontem osudu se bude líbit každému, kdo má rád příběhy podle skutečnosti, a ty příběhy, které vás chytí za srdce.
Recenze
Kniha obsahuje poměrně krátké kapitoly, díky nimž mi přišlo, že příběh rychle utíká. Hodně se mi líbilo, že každá kapitola obsahovala rok, ve kterém se to odehrává. To se mi na tom líbilo, hlavně, jak to bylo vyprávěno od samotného začátku až do současnosti. Navíc ve knize naleznete ilustrace, které se týkají příběhu.
Zprvu jsem měla drobný problém se zorientovat v příběhu, ale to se hned změnilo. Když to tak vezmu hrdiny a hrdinky jsem si velmi oblíbila. Výjimkou však byla Helena spolu se Zlatou. Ty mi od začátku pily krev. A věřím, že opravdu nejsem jediná, kdo si je neoblíbil.
Hodně se mi líbilo, že jsem se o jednotlivých osobách dost dozvěděla, a dokázala jsem si tak o nich utvořit obrázek. Vlastně díky tomu mi přišlo, že jsou mi velice blízké, a tak jsem všechno s nimi prožívala. A doufala jsem jen v to nejlepší.
**br**Abych pravdu řekla, tak mě Rododendron velmi pohltil a četl se mi moc dobře. Hlavně jsem u něj pocítila tolik emocí, že si teď po přečtení přijdu emočně vyčerpaná. Přece jen jsem se místy cítila smutná, v šoku, kdy jsem si říkala, že to snad ani není možné, co se to stalo. Ale také jsem se cítila šťastně. Nejvíce mě však dostal konec, ze kterého jsem byla docela smutná.
Věřím, že Rododendron: Za horizontem osudu se bude líbit každému, kdo má rád příběhy podle skutečnosti, a ty příběhy, které vás chytí za srdce.