Recenze Černobílé prázdniny

Prázdniny v českých lesích jsou snad nejkrásnější na světě. Zejména v chaloupce s rozkvetlou zahradou, co by kamenem dohodil od rybníka s topoly na hrázi. Honzík by u tetičky Pravoslavy s prapodivným účesem, která sice píše s tolika chybami, že by z toho paní učitelku snad trefil šlak, ale zato vypráví báječné pohádky a snídá žužu, nejraději zůstal bydlet natrvalo. Už proto, že má potíže s vyslovováním r a ř, když je nervózní, a u tety panuje klid a pohoda.
Když se Honzík jednoho dne proboří nohou do dutiny skryté pod pařezem, objeví tam podivuhodný svět obývaný zvířátky. V tomhle světě je na všechno dost času, popíjí se tu čaj z porcelánového servisu, vyprávějí se pohádky, a když je někdo statečný a neohrožený, klidně může mít všechny vady řeči, co jich jen je, nikdo se tím nezabývá. Kdykoli se objeví nějaké nebezpečí nebo narušitel, Honzík a jeho noví kamarádi dají hlavy dohromady a s přehledem situaci vyřeší. A na konci čeká skutečně nečekané překvapení…

Lucie Emmerová působí jako nakladatelská redaktorka. Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě UK a k literárním překladům se ve volném čase ráda vrací. Stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství. Po létech práce s texty jiných autorů, zejména těch dětských, se rozhodla zkusit štěstí a napsat také něco vlastního. A tak vznikly Černobílé prázdniny, které jsou její literární prvotinou. Žije v Praze, má tři dospělé děti a jednu čokoládově hnědou fenku. schovat popis