Kniha Ostré předměty mě doslova nadchla. Od této autorky jsem četla knihu, Zmizelá (Gone girl), kterou mám doma v anglickém originále i Temné kouty (Dark places). Ale po této prvotině jsem sáhla až nedávno.
Hlavní hrdinka tohoto psychothrilleru je novinářka Chicagských druhořadých novin Camille. Když ji šéf pošle do jejího rodného města, kde se odehrávají vraždy, napsat reportáž, je zděšená a rozhodně se nechce vracet na místo, kde je uvězněno tolik temných vzpomínek, jenž se jí doslova vyřezaly na kůži. Své rodině se snaží vyhýbat, to samé se dá říci o její rodině.
V malém městečku, kde každý každého zná, se odehrávají hrozné vraždy malých děvčátek - nebo spíše puberťaček. Její šéf se rozhodne, že jejich noviny by tím, že o tom budou informovat jako první, mohli dostat lepší postavení. Camille tedy nemá na výběr, pokud nechce o svou práci přijít a vydává se vstříc svému rodnému městečku.
Postupem času se snaží zjistit nové informace a musí kvůli nim leccos podstoupit. A detektiv, povolaný k případu, který se s Camille brzy sblíží se stane částečným zdrojem informací. ne však natolik, aby někdo případ vyřešil.
Camille se časem dostává do hloubky rodinných tajemství a záhy zjišťuje, že jejich rodinu spojuje temnota. Zatímco se tváří jako šťastná, úžasná a harmonická rodina, je tomu zcela jinak. Děsí ji i to, že na to všechno přišla až teď.
Jak jsem již psala, kniha mě opravdu nadchla. Hlavní postava mě doslova pohltila svým skvěle promyšleným charakterem i tím, že je mi v mnohých věcech podobná.
Ačkoliv ze začátku jsem od knihy neočekávala něco extra, neboť byl začátek trochu
pomalejší a zamotaný, vydržela jsem a nelituji. Pak se totiž děj začal stupňovat a já se nemohla od knihy odtrhnout.Všechno to napětí vyvrcholilo v příběh, který se mi dostal pod kůži.
Když jsem pak knihu zavřela, zůstala mi v hlavě jediná otázka: ,,To jako vážně?!"
Kniha Ostré předměty mě šokovala. Stránky se obracely rychlostí blesku snad samy. Od této doby už opravdu vím, že psychothrillery jsou něco pro mě.
Najdete v ní plno nechutností a zároveň i jakýsi typ obskurní krásy. To na té knize miluji.
Autorka se na své prvotině opravdu vyřádila. Dokonale vykreslila pocity, aniž by to bylo v příběhu nadbytečné a popsala i to, jak člověka dokáže změnit prostředí, ve kterém se necítí dobře.
Děj byl opravdu propracovaný a všechno do sebe dokonale zapadalo. Nenašla jsem tak nic, kromě pomalého začátku, co knize vytknout.
Nemohu tak jinak a knihu doporučuji. Opravdu Vás pohltí a uvízne Vám v hlavě ještě dlouho poté co ji zavřete. U mě osobně se kniha vyšplhala na příčku nejoblíbenějších knih.
Recenze
Samotné prostředí zapomenutého missourijského maloměsta Wind Gap ve mně vzbuzovalo strach a tíseň. Nemluvě o brutálních vraždách malých holčiček, které se zde udály. Proč někdo vraždí nevinné dívky a trhá jim všechny zuby?
Gillian Flynnová umí perfektně vykreslit psychologii postav! Dokonale jsem totiž rozuměla snad všem členům tragédií postižené rodiny. Postupně jsem si získávala antipatie ke každému z nich, včetně hlavní hrdinky, ale ve čtení jsem prostě nemohla přestat.
Perfektní psychologický thriller!!
Šlo o moji první knihu od autorky, ale rozhodně ne poslední. Doporučuji.
Hlavní hrdinka tohoto psychothrilleru je novinářka Chicagských druhořadých novin Camille. Když ji šéf pošle do jejího rodného města, kde se odehrávají vraždy, napsat reportáž, je zděšená a rozhodně se nechce vracet na místo, kde je uvězněno tolik temných vzpomínek, jenž se jí doslova vyřezaly na kůži. Své rodině se snaží vyhýbat, to samé se dá říci o její rodině.
V malém městečku, kde každý každého zná, se odehrávají hrozné vraždy malých děvčátek - nebo spíše puberťaček. Její šéf se rozhodne, že jejich noviny by tím, že o tom budou informovat jako první, mohli dostat lepší postavení. Camille tedy nemá na výběr, pokud nechce o svou práci přijít a vydává se vstříc svému rodnému městečku.
Postupem času se snaží zjistit nové informace a musí kvůli nim leccos podstoupit. A detektiv, povolaný k případu, který se s Camille brzy sblíží se stane částečným zdrojem informací. ne však natolik, aby někdo případ vyřešil.
Camille se časem dostává do hloubky rodinných tajemství a záhy zjišťuje, že jejich rodinu spojuje temnota. Zatímco se tváří jako šťastná, úžasná a harmonická rodina, je tomu zcela jinak. Děsí ji i to, že na to všechno přišla až teď.
Jak jsem již psala, kniha mě opravdu nadchla. Hlavní postava mě doslova pohltila svým skvěle promyšleným charakterem i tím, že je mi v mnohých věcech podobná.
Ačkoliv ze začátku jsem od knihy neočekávala něco extra, neboť byl začátek trochu
pomalejší a zamotaný, vydržela jsem a nelituji. Pak se totiž děj začal stupňovat a já se nemohla od knihy odtrhnout.Všechno to napětí vyvrcholilo v příběh, který se mi dostal pod kůži.
Když jsem pak knihu zavřela, zůstala mi v hlavě jediná otázka: ,,To jako vážně?!"
Kniha Ostré předměty mě šokovala. Stránky se obracely rychlostí blesku snad samy. Od této doby už opravdu vím, že psychothrillery jsou něco pro mě.
Najdete v ní plno nechutností a zároveň i jakýsi typ obskurní krásy. To na té knize miluji.
Autorka se na své prvotině opravdu vyřádila. Dokonale vykreslila pocity, aniž by to bylo v příběhu nadbytečné a popsala i to, jak člověka dokáže změnit prostředí, ve kterém se necítí dobře.
Děj byl opravdu propracovaný a všechno do sebe dokonale zapadalo. Nenašla jsem tak nic, kromě pomalého začátku, co knize vytknout.
Nemohu tak jinak a knihu doporučuji. Opravdu Vás pohltí a uvízne Vám v hlavě ještě dlouho poté co ji zavřete. U mě osobně se kniha vyšplhala na příčku nejoblíbenějších knih.
Kniha je čtivá, začetla jsem hned a za dva dny jsem jí měla přečtenou. Musela jsem prostě vědět, zda mé dedukce jsou správné. Čte se lehce, autorka má v oblibě strohé vyprávění ač občas překvapí nějakým detailem.
Za mě první kniha této autorky a jsem tomu ráda, nemám s čím srovnávat jako jiní. Rozhodně doporučuji!
V této knize jsem se nemohla donutit k neporovnávání s mými ostatními oblíbenými autory, protože zde se mi podobnost s nimi zdála nejpodobnější (například Deaver) a na ně prostě kniha neměla, zhruba od půlky, jsem tak nějak tušila jak to dopadne a čím dál víc se v tom utvrzovala - a měla jsem pravdu, což je škoda, protože na knihách tohoto typu mám ráda "šok" z toho, jak to nakonec všechno skončí. Přesto je kniha čtivá a dá se říct že jistým způsobem i zajímavá. Pokud nemáte mnoho knih v tomto stylu nadšeno, budete nadšení, pokud už máte pár podobných knih přečteno, bude to spíše průměrnější kniha, ale úplný propadák to není.