Jen málo oblastí zdravotní a sociální péče klade takové nároky na poskytování sociální opory, jako je tomu při péči o nevyléčitelně nemocné, umírající a o pozůstalé v době zármutku. Zdrojem takovéto opory pro pacienty a jejich rodiny přitom nemusí být jen profesionální poradci – významnou roli mohou sehrávat prakticky všichni pečující zdravotníci a v některých případech i laičtí pomáhající a dobrovolníci. Kniha „Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé“ je určena všem těmto lidem a má jim pomoci prohloubit jejich poradenské dovednosti při péči o nevyléčitelně nemocné a pozůstalé. Trojice autorů, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji současného britského systému poradenství pro pozůstalé, zde fundovaně, avšak srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s psychologickými a sociálními procesy, které doprovázejí umírání i zármutek, i se zásadami a průběhem poradenského procesu v takto náročných životních etapách. Není však normativní příručkou – klade důraz na individuální povahu prožívání, respekt k jedinečnosti a komplexitě lidského života a na tvůrčí aspekt poradenského procesu a vztahu. Obecné pasáže knihy jsou doplněny a ilustrovány řadou příkladů z praxe a případových studií, které pokrývají mnoho oblastí terminální péče i péče o pozůstalé – kniha se věnuje problémům spojeným s rakovinou, AIDS, se sebevraždami i vraždami a tragickými nehodami. Přestože se soustřeďuje primárně na poradenství určené pacientům a jejich rodinám, mnoho zde popsaných principů a technik má velkou hodnotu i v takovýchto situacích a při řešení obecnějších problémů spjatých s adaptací na ztrátu a trauma – s depresí, alkoholismem, agresí nebo s chronickou úzkostí. Samostatné pasáže věnuje i samotným pomáhajícím. V tomto smyslu je i dobrým a komplexním průvodcem kritickými tématy psychosociální péče.