Monografie se zabývá českým venkovem v 18. a 1.
polovině 19. století. Originálním způsobem spojuje
historickodemografické metody s mikrohistorickým přístupem, při
němž ožívají příběhy stovek konkrétních lidí a jejich rodin. Na
těchto osudech je tak ukázána proměna venkovské společnosti...
číst celé
Monografie se zabývá českým venkovem v 18. a 1.
polovině 19. století. Originálním způsobem spojuje
historickodemografické metody s mikrohistorickým přístupem, při
němž ožívají příběhy stovek konkrétních lidí a jejich rodin. Na
těchto osudech je tak ukázána proměna venkovské společnosti
odehrávající se na pozadí velmi dynamické doby, kterou ovlivnily
osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II. a v níž se postupně
rodil moderní český stát. Kniha se věnuje majetkoprávním vztahům
uvnitř rodiny. Ukazuje, jakým způsobem se venkovské grunty
předávaly z generace na generaci a jak tento majetkový převod
ovlivnil osudy jednotlivých členů rodiny. Dále se zabývá otázkou,
zda a jakým způsobem mohl člověk změnit svou sociální pozici, do
jaké míry jeho další osudy ovlivňoval sociální původ. Autorka se
snaží postihnout rozdíly v životních cyklech příslušníků různých
sociálních vrstev, když sleduje jednotlivé životní etapy (dětství,
čelední služba, vstup do manželství, stáří). V neposlední řadě se
kniha pokouší zodpovědět na otázku, jaký byl vztah poddaných a
vrchnosti. Ukazuje, že tradované představy o zlé vrchnosti a
utlačovaných poddaných zdaleka vždy neodpovídaly skutečnosti, neboť
svět, v němž žili naši předkové, nikdy nebyl jen černobílý.
schovat popis
Recenze