Slovní spojení „oko hurikánu“ je metaforou stavu, kterého musíme dosáhnout, chceme-li strhnout závoj iluzí. Svět, který vnímáme našimi šesti smysly (šestým je myšlení), není skutečný. Svět vnímaný smysly je zástěrkou, clonou zakrývající skutečnost. Můžete se zeptat: „Jaký je rozdíl mezi skutečným světem a světem vnímaným smysly?“ Skutečný svět nepodléhá změnám, je stále stejný. On a vy, vaše nejniternější realita, jste jedním. Skutečný svět je pravým, blaženým, čirým a absolutním vědomím. Svět iluzí – projevený svět – je proměnlivý, věčně v pohybu. Zdá se, že existuje, při hlubším pohledu v něm však nenajdete nic trvalého. Je nestálý a prchavý. Východní filosofové jej nazývají májá (velkou zdí reality). Svět iluzí je plný bolesti a utrpení. Vzbuzuje pocit odcizení a oddělenosti. Skutečný svět je ve světě iluzí skryt. Jak naznačuje rčení „Zajíc nemá rohy“, je třeba podívat se hlouběji, probořit zeď májá. Jak na to? Musíme se naučit rozlišovat mezi iluzí a skutečností. Rozlišovat znamená „vidět srdcem“. Znamená to prožívat bez nálepek a pojmů. Proto v této knize autor mluví o „vidění srdcem“ – srdce nezná slova; zná jen důvěrnou blízkost.