Kniha nabízí více pohledů na celou věc. Z pohledu Ady, která též navštívila Říši divů. Z pohledu Lydie, která popisuje to, co se děje u nich doma, když Ada i Alenka zmizí. Je tu i pár pohledů vedlejších postav příběhu.
Takhle to zní celkem zajímavě. Co se ve skutečnosti dělo tady na Zemi? Nabízí se různé možnosti, ale autor očividně zvolil naprosto nejnudnější variantu, jaká jen může být. Na Zemi se nic moc neděje. A z pohledu Lydie, kterou jsem ani neměla ráda, to pro mě bylo strašné. Některé kapitoly byly jen tok myšlenek vypravěčů, zabývaly se něčím, co je právě napadlo a nikdy se, pro mě, nejednalo o zajímavé téma. A mít přes čtyři stránky popsané, co si někdo myslí, bez dialogů. Není nic dech beroucího. Navíc mi knížka nepřišla jako YA román. Nelíbilo se mi, jak všichni vyzdvihovali vzhled Ady i obyvatelé Říše divů. Ada prostě měla špatné držení těla, problémy s chůzi, jak někteří říkali, neměla patřičnou eleganci... Prostě stav Ady všichni řešili, protože doba devatenáctého století šedesátých let není na nějaké tělesné postižení zvyklá. To mi v knize vadilo, pořád někomu připomínat, že tak vypadá. Měla jsem od knížky jistá očekávání a zklamala mě. schovat popis