Košík
zboží
(prázdné)
Pokračování románu Cinder a druhá kniha ságy Měsíční kroniky. Osmnáctiletá Scarlet je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama, protože k samostatnosti ji vedla její babička. Jenže jednoho dne babička záhadně zmizí a něco s tím má do činění gang nebezpečných mladíků, který řídí divoký Vlk....
číst celé
Recenze
A opravdu to bylo skvělé. Nejenže jsem neopustila děj Cinder, ale přidala se již zmiňovaná Scarlet a jejich osudy se propletly. Najednou jsem to sledovala ze dvou pohledů, které byly hlavní a občas se k tomu přimíchal Kai či Levana. Ale ničemu to neškodilo, spíš naopak. Krásně do sebe zapadaly veškeré detaily.
Ze začátku bylo těžší se do děje dostat, jen malinko, protože bylo hned jasné, že Scarlet je adaptace Červené karkulky (Cinder zase Popelky). Takže jsem tak nějak stále čekala, jak tam bude vyobrazený vlk. Dost nečekaně, musím říct, za to ale originálně. Tak trochu jsem zůstala zírat s otevřenou pusou, když mi došlo, co to vlastně čtu. Musím přiznat, že Marissa Meyer se momentálně zařadila mezi moji topku autorů. Píše naprosto skvěle, poutavě (napětím jsem opět nedýchala), ale navíc to má všechno úžasně promyšlené do nejmenších podrobností. Prostě tleskám nad tím, jak může z klasických pohádek přetvořit moderní příběh s prvky fantasy i sci-fi, předělat to a ještě pospojovat dohromady.
K postavám nemám žádné výhrady, jediné, co jsem si uvědomila, že autorka používá docela mladé hrdiny. Řekla bych, že tam snad nemá nikoho staršího třiceti let (i když si nejsem úplně jistá lidmi okolo Kaie). To samozřejmě není žádný problém ani 'vada na kráse'. Příběh samozřejmě vypilovaný, takže tady taky spokojenost. Po pravdě, nemám vůbec co vytknout...
Takže mi nezbývá než říct, že kniha má zasloužených pět hvězdiček. Okamžitě se pouštím do dalšího dílu, jinak bych nemohla spát a jsem zvědavá, co se bude odehrávat dál, jelikož série má v plánu ještě další dva díly (co tam proboha chce ještě přidávat?), což znamená další velké očekávání ... :-)
Kniha je vyprávěna z celkem tří pohledů. Poznáme Scarletin, Cindeřin a Kaiův názor na probíhající události a k tomu jejich chování. Což musím říci, že je jen dobře, že se o věcech dozvídáme z různých pohledů a navíc zjistíme toho více, než kdyby se děj děl jen z pohledu hlavní hrdinky. Být to tak, kniha by mě pravděpodobně moc nebavila. Tak či tak to bylo způsobeno mým přespříliš velkým očekáváním a nesednutím Scarlet.
Scarlet mi poněkud přišla horkokrevná a příliš se vrhala do věcí po hlavě. Řekla bych, že díky tomu jsem se do ní nedokázala pořádně vžít a připadala jsem si u ní trochu vzdáleně. Takže veškeré její události jsem s ní moc extra neprožívala, spíše jsem si přišla jen jako přihlížející člověk. Někdy mi to s ní přišlo dlouhé a moc mi to neutíkalo. To jsem se pokaždé těšila na moment, kdy budu moct číst o Cinder.
Jakmile se objevila Cinder, byla jsem ihned spokojená a čtení jejích zážitků poměrně rychle utíkalo a nemohu říci, že by se u Cinder objevily hluché pasáže. Ty spíše jsem pociťovala u Scarlet. Navíc s Cinder byla Iko a Iko prostě dokáže pořádně pobavit. Takže při čtení jsem se usmívala. K tomu ještě s nimi byl Thorne, který též uměl říci svoje. A tedy první mužský hrdina, co se mi fakt v této sérii líbí. A určitě to není kvůli jeho zločinecké dráze, nýbrž z jeho pohodové osobnosti.
Politika se zde také vyskytla, ale v podstatně menší míře. Ta se převážně objevovala u Kaie nebo v případných zpravodajích. Ale teda chudák Kai, rozhodně bych nechtěla být na jeho místě a vymýšlet, co a jak dělat, aby se nestalo nic hrozného. Navíc snažit se o dobro všech občanů Východního společenství. Musí to být velmi těžké a všechno to na něj tak rychle spadlo po určité události.
Když to shrnu, kniha určitě stojí za přečtení. Rovnou celá série! Jedná se tedy o poněkud slabší díl, ale popis francouzské scenérie, vesnice či rovnou Paříže je naprosto povedený a dokázala jsem si to skvěle představit. Popisy nejsou nijak zdlouhavé, přesně tak akorát, abyste si dokázali představit okolí, a pak se zase objeví děj a hned pokračujete dále.