Po nějaké době jsem si řekla, že zkusím ještě jednu knihu z této série, že tomu dám šanci a zjistím, jestli úvodní díl nebyl jen slabým odvarem. Řekla jsem si, že autorka teprve využije potenciálu a pořádně se rozjede. Nicméně, nemohla jsem se mýlit víc.
Informace o daném světě jsou opravdu jen hodně kusé a nezabývají se fakty do hloubky. Je to jen takové plutí po povrchu, takže ani s dalším příběhem jsem příliš nepochopila. Neměla jsem žádnou uchopitelnou představu, v jakém světě a jaké době postavy žijí. Jediné, co jsem pochopila, tak že na světě mezi lidmi žijí měňavci a psyové, lidé se schopnostmi. A to je asi tak vše k existující společnosti.
Strašně velké mezery vznikají v nelogice, kdy je čtenáři například podsouváno tvrzení, že psyové se vzdali emocí, aby zachovali společnost, aby nedocházelo ke kriminalitě, vraždám a podobně. Ale přesto si na potkání zabíjí spoluobčany, kteří jim mohou nějakým způsobem dělat konkurenci či jim škodit. Sama Faith tvrdí, že ji budou chtít odstranit a pak Vaughnovi nevěří, že by její rasa mohla zabíjet... A to, že by měli být absolutně bez emocí, se autorce taky zrovna dvakrát nedaří dobře vykreslit.
**br**Zmatený svět a psyská společnost vytváří strašně moc otazníků, které nejsou zodpovězeny. Pravidla ohledně skupin nejsou dodržovány a to do očí bijící zpracování jako v červené knihovně je až trapné. Takhle jsem měla pocit, jakoby svoje myšlenky na papír převedla nějaká puberťačka, která si vysnila prince na bílém koni. To, že Vaughn a Faith k sobě najdou cestu tak rychle bylo trapné jako v telenovele (a hlavně jakým způsobem, on ji pořád ošahává, aby ji donutil cítit emoce), nehledě na fakt, že díky tomu nebylo v knize nic k napětí či překvapení. Dějovost tu nebyla skoro žádná. V podstatě jen pár informací a pak hurá řešit zase jejich vztah.
Tahle kniha, možná i celá série, je naprosto nevyspělá, nedotažená a nudná. Jediné, co asi čtenářky láká k dalšímu a dalšímu čtení, tak všechny ty postelové hrátky, které autorka na ně chrlí a vůbec jim nevadí, že jinak nemá, co nabídnout. Když už se v knize něco dělo a řešila se třeba síť myšlení, tak jsem vůbec nevěděla, která bije. Jinak se toho až tak moc nestalo. Netvrdím, že intimita by neměla být součástí knížek, patří to k životu, například v Cizince toho taky není málo, ale tam na rozdíl od tohoto autorka dokáže využít potenciál příběhu a dodává nám desítky dalších situací, momentů, postav a především důležitých zvratů. Tady nemám žádnou představu o tom, jak svět vypadá, funguje a o co se vlastně všichni snaží. Takže ne, pokračovat už nebudu, tohle byla strašná blbina.
Recenze
I když předchozí díl se mi líbil o něco víc. Sascha a Lucas tu samozřejmě nechyběli a za to jsem ráda.
Faith mi byla sympatická, ale chvilkama mě svým chování trochu štvala. Vaughn mě mile překvapil. ❤ (Ale na Lucase nemá :) ).
Jakožto velká milovnice "pikantních" scén jsem se tetelila blahem.
Těším se na další díl.
Informace o daném světě jsou opravdu jen hodně kusé a nezabývají se fakty do hloubky. Je to jen takové plutí po povrchu, takže ani s dalším příběhem jsem příliš nepochopila. Neměla jsem žádnou uchopitelnou představu, v jakém světě a jaké době postavy žijí. Jediné, co jsem pochopila, tak že na světě mezi lidmi žijí měňavci a psyové, lidé se schopnostmi. A to je asi tak vše k existující společnosti.
Strašně velké mezery vznikají v nelogice, kdy je čtenáři například podsouváno tvrzení, že psyové se vzdali emocí, aby zachovali společnost, aby nedocházelo ke kriminalitě, vraždám a podobně. Ale přesto si na potkání zabíjí spoluobčany, kteří jim mohou nějakým způsobem dělat konkurenci či jim škodit. Sama Faith tvrdí, že ji budou chtít odstranit a pak Vaughnovi nevěří, že by její rasa mohla zabíjet... A to, že by měli být absolutně bez emocí, se autorce taky zrovna dvakrát nedaří dobře vykreslit.
**br**Zmatený svět a psyská společnost vytváří strašně moc otazníků, které nejsou zodpovězeny. Pravidla ohledně skupin nejsou dodržovány a to do očí bijící zpracování jako v červené knihovně je až trapné. Takhle jsem měla pocit, jakoby svoje myšlenky na papír převedla nějaká puberťačka, která si vysnila prince na bílém koni. To, že Vaughn a Faith k sobě najdou cestu tak rychle bylo trapné jako v telenovele (a hlavně jakým způsobem, on ji pořád ošahává, aby ji donutil cítit emoce), nehledě na fakt, že díky tomu nebylo v knize nic k napětí či překvapení. Dějovost tu nebyla skoro žádná. V podstatě jen pár informací a pak hurá řešit zase jejich vztah.
Tahle kniha, možná i celá série, je naprosto nevyspělá, nedotažená a nudná. Jediné, co asi čtenářky láká k dalšímu a dalšímu čtení, tak všechny ty postelové hrátky, které autorka na ně chrlí a vůbec jim nevadí, že jinak nemá, co nabídnout. Když už se v knize něco dělo a řešila se třeba síť myšlení, tak jsem vůbec nevěděla, která bije. Jinak se toho až tak moc nestalo. Netvrdím, že intimita by neměla být součástí knížek, patří to k životu, například v Cizince toho taky není málo, ale tam na rozdíl od tohoto autorka dokáže využít potenciál příběhu a dodává nám desítky dalších situací, momentů, postav a především důležitých zvratů. Tady nemám žádnou představu o tom, jak svět vypadá, funguje a o co se vlastně všichni snaží. Takže ne, pokračovat už nebudu, tohle byla strašná blbina.