Popravdě... když jsem si přečetla anotaci na první díl nové série od Laini Taylor, nebyla jsem úplně ohromená. Je to ten typ anotace, který vám o ději knížky neprozradí skoro nic, jen jméno hlavního hrdiny a sen, za kterým se požene. Ono je těžké napsat něco o ději této knížky a přitom vám nevyspoilerovat něco důležitého, protože je plná zvratů a překvapení, které vám nechci pokazit. Minimálně vám ale můžu napsat o mužské půlce ústřední dvojice - Lazlovi, kterého už známe z anotace. Dětství strávil mezi mnichy, kteří v něm utlačovali jeho snílkovskou povahu prahnoucí po dobrodružství. Proto, když se mu jako teenagerovi naskytla příležitost, utekl za prací v knihovně. Ani tady ale nikdo dostatečně neocenil jeho vyjímečnou fantazii a posedlost pohádkami. Lazlo se proto uzavřel ve svém vlastním světě a snil o legendárním městě Pláč, kterému někdo ukradl jeho název a posledních sto let se žádnému dobrodruhovi nepodařilo ho navštívit. Lazlo doufal, že se někdy do Pláče dostane. Až jednoho dne přijedou do jeho krajiny válečníci z Pláče, aby našli nadané odvážlivce, schopné vyluštit jednu velmi záhadnou záhadu...
Druhou hlavní postavou je dívka jménem Sarai, která žije v pevnosti s dalšími čtyřmi dětmi s modrou kůží a hromadou obživlých mrtvých. Každé z dětí má nějakou zvláštní schopnost - Minya zachycuje duše, Sparrow je orchidejová čarodějka, Ruby ovládá oheň a Feral mraky. A Sarai? Ta je bohyní nočních můr a svůj dar vysloveně nesnáší. Už od dětství jím totiž týrá obyvatele blízkého města, protože to tak Minya chce. Ale co chce Sarai? Pomstít vraždu své matky - bohyně zoufalství? Nebo odpustit, osvobodit se a posunout v životě dál?
Bála jsem se, že mě Laini Taylor svou novou sérií nedokáže nadchnout tak, jako tou první. Zbytečně. Laini Taylor má očividně materiálu na epické romány spoustu a každá další série bude stejné kvality, jako ty předchozí. Je to opravdu spisovatelka s darem nekonečné fantazie a já její styl psaní zbožňuju. Snílek Neznámý přináší nové postavy a úplně nový příběh, který je neméně epický, jako Dcera kostí a dýmu. Hlavní hrdinové mi sice nebyli tak blízcí jako Karou s Akivou, ale oceňuji pokus o změnu a originalitu. Navíc skvěle zapasovali do děje. Nedokážu si představit většího snílka, než je právě Lazlo a ani dokonalejší partnerku, než je snílkovi Noční můra.
Co ale obě série spojuje, je autorčina zřejmá záliba v modré barvě (Karouiny vlasy versus Saraina kůže) a fantasy žánr, který z příběhu přímo sálá. Magičtí tvorové, alchymie a strašliví bohové. Základ správné fantasy. Co se týče děje, tak ten je komplikovaný, zašmudrchaný, plný zvratů a překvapení. Při čtení jsem se ani na chvilku nenudila, právě naopak. Příběh je emotivní, plný bolesti a smutku. Přitom má čtenář stále kapku naděje v dobrý konec, ve který doufá společně se Sarai a snílkem Lazlem...
A konec? Nebudu spoilerovat, ale rozložil mě! Nedokážu si představit, jak může závěrečný druhý díl dopadnout. Jakkoliv, jen ne dobře... Ale já i tak doufám. Asi jsem taky trochu snílek. :)
schovat popis
Recenze
Druhou hlavní postavou je dívka jménem Sarai, která žije v pevnosti s dalšími čtyřmi dětmi s modrou kůží a hromadou obživlých mrtvých. Každé z dětí má nějakou zvláštní schopnost - Minya zachycuje duše, Sparrow je orchidejová čarodějka, Ruby ovládá oheň a Feral mraky. A Sarai? Ta je bohyní nočních můr a svůj dar vysloveně nesnáší. Už od dětství jím totiž týrá obyvatele blízkého města, protože to tak Minya chce. Ale co chce Sarai? Pomstít vraždu své matky - bohyně zoufalství? Nebo odpustit, osvobodit se a posunout v životě dál?
Bála jsem se, že mě Laini Taylor svou novou sérií nedokáže nadchnout tak, jako tou první. Zbytečně. Laini Taylor má očividně materiálu na epické romány spoustu a každá další série bude stejné kvality, jako ty předchozí. Je to opravdu spisovatelka s darem nekonečné fantazie a já její styl psaní zbožňuju. Snílek Neznámý přináší nové postavy a úplně nový příběh, který je neméně epický, jako Dcera kostí a dýmu. Hlavní hrdinové mi sice nebyli tak blízcí jako Karou s Akivou, ale oceňuji pokus o změnu a originalitu. Navíc skvěle zapasovali do děje. Nedokážu si představit většího snílka, než je právě Lazlo a ani dokonalejší partnerku, než je snílkovi Noční můra.
Co ale obě série spojuje, je autorčina zřejmá záliba v modré barvě (Karouiny vlasy versus Saraina kůže) a fantasy žánr, který z příběhu přímo sálá. Magičtí tvorové, alchymie a strašliví bohové. Základ správné fantasy. Co se týče děje, tak ten je komplikovaný, zašmudrchaný, plný zvratů a překvapení. Při čtení jsem se ani na chvilku nenudila, právě naopak. Příběh je emotivní, plný bolesti a smutku. Přitom má čtenář stále kapku naděje v dobrý konec, ve který doufá společně se Sarai a snílkem Lazlem...
A konec? Nebudu spoilerovat, ale rozložil mě! Nedokážu si představit, jak může závěrečný druhý díl dopadnout. Jakkoliv, jen ne dobře... Ale já i tak doufám. Asi jsem taky trochu snílek. :) schovat popis
Druhou hlavní postavou je dívka jménem Sarai, která žije v pevnosti s dalšími čtyřmi dětmi s modrou kůží a hromadou obživlých mrtvých. Každé z dětí má nějakou zvláštní schopnost - Minya zachycuje duše, Sparrow je orchidejová čarodějka, Ruby ovládá oheň a Feral mraky. A Sarai? Ta je bohyní nočních můr a svůj dar vysloveně nesnáší. Už od dětství jím totiž týrá obyvatele blízkého města, protože to tak Minya chce. Ale co chce Sarai? Pomstít vraždu své matky - bohyně zoufalství? Nebo odpustit, osvobodit se a posunout v životě dál?
Bála jsem se, že mě Laini Taylor svou novou sérií nedokáže nadchnout tak, jako tou první. Zbytečně. Laini Taylor má očividně materiálu na epické romány spoustu a každá další série bude stejné kvality, jako ty předchozí. Je to opravdu spisovatelka s darem nekonečné fantazie a já její styl psaní zbožňuju. Snílek Neznámý přináší nové postavy a úplně nový příběh, který je neméně epický, jako Dcera kostí a dýmu. Hlavní hrdinové mi sice nebyli tak blízcí jako Karou s Akivou, ale oceňuji pokus o změnu a originalitu. Navíc skvěle zapasovali do děje. Nedokážu si představit většího snílka, než je právě Lazlo a ani dokonalejší partnerku, než je snílkovi Noční můra.
Co ale obě série spojuje, je autorčina zřejmá záliba v modré barvě (Karouiny vlasy versus Saraina kůže) a fantasy žánr, který z příběhu přímo sálá. Magičtí tvorové, alchymie a strašliví bohové. Základ správné fantasy. Co se týče děje, tak ten je komplikovaný, zašmudrchaný, plný zvratů a překvapení. Při čtení jsem se ani na chvilku nenudila, právě naopak. Příběh je emotivní, plný bolesti a smutku. Přitom má čtenář stále kapku naděje v dobrý konec, ve který doufá společně se Sarai a snílkem Lazlem...
A konec? Nebudu spoilerovat, ale rozložil mě! Nedokážu si představit, jak může závěrečný druhý díl dopadnout. Jakkoliv, jen ne dobře... Ale já i tak doufám. Asi jsem taky trochu snílek. :)
Bála jsem se. Upřímně jsem měla vážně z strach z toho, že by se mi příběh o Lazlovi nelíbil. Po pár stranách jsem zjistila, že jsem se obávala zbytečně.
Lazlo je sirotek, nalezenec, knihovník a snílek Neznámý. Věřím, že jeho vášeň pro příběhy chápe každý čtenář a knihomol. Už jen tím měl ke mně blízko. Jeho chování a mluva je neskutečná. I když tohle nebyla má první kniha od Laini Taylorové (četla jsem Dceru kostí a dýmu), smekám před jejím vypravěčským stylem, protože takhle krásně napsaný a vymyšlený příběh jsem už hodně dlouho nečetla.
Neobávejte se délky knihy, i přes jejích téměř pět set stránek je stále velmi poutavá a podle mě se v ní slabá místa nenachází.
První věc, kterou bych před samotným hodnocením příběhu chtěla zmínit, je grafické zpracování knihy. Snílek má opravdu nádhernou obálku, a i vnitřek je velmi pěkný.
Když budu upřímná, co se dějové složky týče, klidně by se její obsah mohl zkrátit na polovinu, ne-li více. Do posledních sta stran mi děj přišel monotónní, žádné velké zvraty se zde neděly a celkově se to dost táhlo. Nebýt těch posledních sta stránek, knihu bych hodnotila rozhodně hůř. Konečný dějový zvrat je šokující a poslední stránky plné napětí. Bohužel ale, když vezmu v potaz, že kniha má 500 stran a bavilo mě jich 100, je to dost špatné.
Na druhou stranu, kniha má nějaký potenciál, ta hlavní dějová linka je originální, a vůbec samotný ten svět s vlastními jmény, bohy a magií, hodně zajímavý.
Autorka používá nádherný barvitý, a přitom ne přehnaný, způsob vyjadřování a Snílek obsahuje velkou spoustu krásných citátů.
Za prvé je krásná obálka, ta se opravdu povedla a po kouknutí na goodread jsem zjistila, že nechali originál. Když jsem přečetla cca sto stránek, zjistila jsem, že ču o ničem. Vůbec mě to nebavilo. Ani v půlce jsem nezjistila nic, co by mě nadchlo. Po dočtení celé knihy (takový bichle!) jsem toho názoru, že autor knihy jí mohl zkrátit na dobrých sto padesát stránek 😕
Už od začátku jsem se do příběhu zamilovala. Postavy, prostředí i děj je dokonale zpracovaný. Příběh mě hodně zasáhl. Bylo tam tolik zvratů a wow momentů, díky kterým jsem si oblíbila většinu postav.
Tahle kniha se určitě stala jednou z mých nejoblíbenějších. Doporučuji všem kdo má rád netradiční fantasy, které se většinou odehrávají ve snech.