Přiznám se, že mě ke čtení přiměla krásná obálka a lákavá anotace. Bohužel se mi dostalo velkého zklamání. Jako čtenář potřebuji postavě věřit, chci to s ní celé prožívat. V tomto případě je mi Theodesie absolutně lhostejná a téměř celou dobu mi svou hloupostí neskutečně lezla na nervy. Chvílemi jsem měla pocit, že snad trpí roztrojením osobnosti. Celý začátek knihy čekala, že jí někdo zachrání. Následně se zase musela chovat jako největší hrdinka světa. Vymyslela si bizarní plán, který jsem vlastně nikdy nepochopila. A uvěřit, že se z ní v průběhu děje stává protřelá a neohrožená konspirátorka je nad mé síly. Pomyslná třešnička na dortu byl milostný trojúhelník. Tento byl vyloženě špatný, předvídatelný a otravný. Když jsem Ash Princess četla poprvé v češtině, celou dobu jsem přemýšlela nad tím, zda je kniha špatná sama o sobě nebo za to z části může překlad. V psaném textu se totiž občas objevilo slovo, které mi do stylu psaní úplně nezapadalo. Nedalo mi to a rozhodla jsem se pro anglický text. Bohužel ani tentokrát mě Laura Sebastian o svém vypravěčském umu nepřesvědčila. Můj názor se tedy nemění. Ash Princess ( v češtině Princezna popela) je zdlouhavá, předvídatelná kniha bez atmosféry, plná klišé situací (které jsme v YA četli již mnohokrát) s nesympatickými postavami a nic nového nepřináší. schovat popis