Po tom, jak špatně jsem četla Krev a mléko, jsem vážně přemýšlela o tom, jestli to zvednu, ale můj zvědavý zadek samozřejmě potřeboval vědět, jak tahle série skončí. I když to nebylo tak zklamání jako druhá kniha, rozhodně to nebylo vykupující pro sérii, což mě dělá tak smutnou, protože jsem Hada a holubici zbožňovala. Stojím za každým, kdo souhlasí s tím, že tohle nikdy neměla být trilogie, protože...svatá výplň, děje se tolik zbytečných zápletek.
Pokud jste jako já a neradi čtete knihy, radím vám, abyste si našli rekapitulaci toho, co se stalo v prvních dvou knihách, protože autor nedělá nic, co by vám to připomínalo. Podobně jako ve druhé knize jsem se snažila zapamatovat si některé podrobnosti o tom, kdo byl kdo a o čem postavy mluvily, protože se do toho vrhnete přímo bez opakování. Pokud jde o to, co se mi na této knize ještě pokazilo, byla dost podobná té minulé. Bylo to příliš dlouhé bez důvodu, vážně, proč to bylo přes 600 stran? Rozhodně jsem to chtěla přestat číst více než jednou. Hodně z toho se dalo vystřihnout a kniha by byla stejně účinná. A konec byl tak bolestně průměrný, pokud jde o to, kdo žije a kdo zemře.
Pokud jde o to, co se mi líbilo, bylo to v podstatě žertování mezi postavami, skutečnost, že Reid už nebyl ufňukaný emo kluk a že jsme dostali trochu dynamiky Holubice a hada Reid a Lou, které jsem miloval. Jinak to je ono, 600+ čistého průměru a série, která se změnila z té, kterou jsem miloval, k té, na kterou bych snadno zapomněla.
Recenze
Bohužel jsme ale musely docela dlouho čekat na český překlad, takže jsem do té doby trochu pozapomněla, kde příběh skončil a jak moc mám být překvapená.
Během dvou dnů jsem si tedy připomněla celý příběh a nestačila jsem se divit, jak hladkou návaznost autorka navodila, bylo to úžasné a příběh naprosto legendární.
Doporučuji :D
Pokud jste jako já a neradi čtete knihy, radím vám, abyste si našli rekapitulaci toho, co se stalo v prvních dvou knihách, protože autor nedělá nic, co by vám to připomínalo. Podobně jako ve druhé knize jsem se snažila zapamatovat si některé podrobnosti o tom, kdo byl kdo a o čem postavy mluvily, protože se do toho vrhnete přímo bez opakování. Pokud jde o to, co se mi na této knize ještě pokazilo, byla dost podobná té minulé. Bylo to příliš dlouhé bez důvodu, vážně, proč to bylo přes 600 stran? Rozhodně jsem to chtěla přestat číst více než jednou. Hodně z toho se dalo vystřihnout a kniha by byla stejně účinná. A konec byl tak bolestně průměrný, pokud jde o to, kdo žije a kdo zemře.
Pokud jde o to, co se mi líbilo, bylo to v podstatě žertování mezi postavami, skutečnost, že Reid už nebyl ufňukaný emo kluk a že jsme dostali trochu dynamiky Holubice a hada Reid a Lou, které jsem miloval. Jinak to je ono, 600+ čistého průměru a série, která se změnila z té, kterou jsem miloval, k té, na kterou bych snadno zapomněla.
Tak zklamání jsem se nakonec vůbec bát nemusela, protože tenhle díl byl pro mě skoro stejně skvělý jako ten první.
Kniha byla natřískaná akcí a celou dobu jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne.
Reid s Lou měli mezi sebou znovu tu jiskru jako v prvním díle a já si jejich hašteření hrozně užívala. I když musím uznat, že mě Reid chvílemi fakt štval 😁
Epilog byl krásným a dojemným zakončením celé série a možná se zařadí mezi mé oblíbené.
Celá série se určitě zařadila mezi mé oblíbené a budu na ni ráda vzpomínat.