Cemetery Boys jsou knížkou, která má být primárně milá a vtipná. Taky bych mohla říct, že to je trochu přepálená sladká blbina a nelhala bych. Není to špatně, jen je třeba počítat s tím, že tohle je cílem - nechat vás po dočtení s připitomělým výtlemem a s pocitem, že to bylo ňuňu.
A jako jo.
Tématizuje to důležité téma a dělá to poměrně hezky a nenásilně, v paranormálním fantasy příběhu s magií. To prostředí a atmosféra mexické kultury je něco, proč jsem po tomhle prostě musela sáhnout. Tradiční několikagenerační latinskoamerická rodina, duchové, hřbitovy, dia de muertos. Jde vidět, že se v tom autor vyzná a chce to předat. To moc cením. Trochu to skřípalo mezi mnou a předáváním informací o té magii.
Ve zkratce jde o příběh transgender gay kluka, který vyvolá ducha, a toho pak ke své počáteční nelibosti má za zadkem. Ten duch o představované kultuře nic neví a dozvídá se to skrz dialogy. Ta struktura je tak šíleně očividná, až mě časem lehce otrávila. Otázka, odpověď, o chvíli později se to něco použije (ale zase jako žádné detaily se nedozvíte, magie se děje). V jiném směru ale ty dialogy fungují na jedničku, je tam opravdu mnoho trefně dávkovaných vtipných a milých situací na to tzv. tetelení. A díky tomu to spousta z vás bude mít moc rádo.
Největší problém jsem měla se zápletkou. Je tlačena do popření, je detektivní a je hloupá, no. Jak z detektivky pro děti, což mi nesedí do konceptu toho zbytku. Bavilo mě tedy všechno kromě toho, když řešili to tajemno. Ty scény ústředního problému jsou poskládané tak na sílu, je to šíleně předvídatelné, až jsem měla problém držet pozornost. Ten konec pak už je právě ta přepálená blbina, co je ale podle mě záměrná a má jistý nadhled, takže vlastně asi plní účel, co jsem zmiňovala na začátku.
Je tam jeden motiv (dokonce 2x), který z duše nesnáším, ale tady nemůžu říct, že by mi vadilo ho číst. A to se až sama divím. :D
Věřím, že to (hlavně cílovému čtenáři) má co nabídnout, ale zase bych nečekala nějakou mega bombu.
Recenze
Děj byl zajímavější a tak nějak krutější, než jsem předpokládala. Yadriel to nemá jednoduché a určitě jsem mu v jeho životní cestě držela palce, jen jsem úplně nesouhlasila s některými jeho názory a nemyslím, že vše, co udělal, bylo to nejlepší rozhodnutí.
Nicméně to nic nemění na závěru knihy, který byl opravdu hezký a knihu jsem vzala jedním dechem až do konce, protože když Vás příběh jednou pustí, už Vás drží pořád :)
Doporučuji :D
A jako jo.
Tématizuje to důležité téma a dělá to poměrně hezky a nenásilně, v paranormálním fantasy příběhu s magií. To prostředí a atmosféra mexické kultury je něco, proč jsem po tomhle prostě musela sáhnout. Tradiční několikagenerační latinskoamerická rodina, duchové, hřbitovy, dia de muertos. Jde vidět, že se v tom autor vyzná a chce to předat. To moc cením. Trochu to skřípalo mezi mnou a předáváním informací o té magii.
Ve zkratce jde o příběh transgender gay kluka, který vyvolá ducha, a toho pak ke své počáteční nelibosti má za zadkem. Ten duch o představované kultuře nic neví a dozvídá se to skrz dialogy. Ta struktura je tak šíleně očividná, až mě časem lehce otrávila. Otázka, odpověď, o chvíli později se to něco použije (ale zase jako žádné detaily se nedozvíte, magie se děje). V jiném směru ale ty dialogy fungují na jedničku, je tam opravdu mnoho trefně dávkovaných vtipných a milých situací na to tzv. tetelení. A díky tomu to spousta z vás bude mít moc rádo.
Největší problém jsem měla se zápletkou. Je tlačena do popření, je detektivní a je hloupá, no. Jak z detektivky pro děti, což mi nesedí do konceptu toho zbytku. Bavilo mě tedy všechno kromě toho, když řešili to tajemno. Ty scény ústředního problému jsou poskládané tak na sílu, je to šíleně předvídatelné, až jsem měla problém držet pozornost. Ten konec pak už je právě ta přepálená blbina, co je ale podle mě záměrná a má jistý nadhled, takže vlastně asi plní účel, co jsem zmiňovala na začátku.
Je tam jeden motiv (dokonce 2x), který z duše nesnáším, ale tady nemůžu říct, že by mi vadilo ho číst. A to se až sama divím. :D
Věřím, že to (hlavně cílovému čtenáři) má co nabídnout, ale zase bych nečekala nějakou mega bombu.