Hned v úvodu mě mile překvapilo, jak lehce se kniha četla. Na to, jak je pěkně tlusťoučká, jsem ji měla přelouskanou poměrně rychle. Autorka zvolila zajímavé téma týrání dětí a musím říct, že v některých scénách si vůbec nebrala servítky a popisy jsou dost otevřené a sirové, takže je dost pravděpodobné, že i vy budete sykat bolestí.
Já se ale bohužel musím přiznat, že mně v tomhle ohledu něco chybělo. Nevím, zda to nějak podobně prožívají týrané děti, ale já té tetě tu její nenávist vážně nevěřila. Připadalo mi to, jako kdyby se vždycky někde vyloupla, zanadávala, několikrát majzla hlavní hrdinku a zase se ztratila ze scény.
Autorka v těchto momentech dost hraje na city, ale u mně se jí to nějak nepodařilo. Jediné, co ve mně dokázala vyvolat, bylo, že mi byla hlavní hrdinka čím dál víc nesympatičtější. Chápu, proč se chovala tak, jak se chovala (neprozradím kvůli spoilerům), ale vůbec mi tím nesedla.
Čím mě ale potěšila byla postupná, nenápadná proměna hlavní hrdinky, které si pomalu všimnete až ke konci knihy. Za tohle opravdu před autorkou smekám klobouk, to se jí podařilo na jedničku.
Ale přestože si Rebecca Donovan nebere servítky při popisování drsnějších scén, je tato kniha určená spíše pro dívky. Nejenom kvůli romantické dějové lince, která se proplétá celým příběhem, ale i kvůli některým scénám, které jsou vyloženě holčičí - probírání kluků, vyfikávání se na večírky... no prostě věci, u kterých kluci usnou nudou.
Ale když už se přeci jenom rozhodnete, že si tuhle knížku přečtete, hned po několika kapitolách budete mít jasno, zda ji dočtete, protože je to přesně ten typ příběhu, který vás buď uchvátí nebo ho rovnou zahodíte. A pokud vás uchvátí, tak vás od čtení bude rušit jenom neskutečně velké množství překlepů, ale i přesto doporučuji vytrvat až do konce, protože ten vám vyrazí dech.
Recenze
Já se ale bohužel musím přiznat, že mně v tomhle ohledu něco chybělo. Nevím, zda to nějak podobně prožívají týrané děti, ale já té tetě tu její nenávist vážně nevěřila. Připadalo mi to, jako kdyby se vždycky někde vyloupla, zanadávala, několikrát majzla hlavní hrdinku a zase se ztratila ze scény.
Autorka v těchto momentech dost hraje na city, ale u mně se jí to nějak nepodařilo. Jediné, co ve mně dokázala vyvolat, bylo, že mi byla hlavní hrdinka čím dál víc nesympatičtější. Chápu, proč se chovala tak, jak se chovala (neprozradím kvůli spoilerům), ale vůbec mi tím nesedla.
Čím mě ale potěšila byla postupná, nenápadná proměna hlavní hrdinky, které si pomalu všimnete až ke konci knihy. Za tohle opravdu před autorkou smekám klobouk, to se jí podařilo na jedničku.
Ale přestože si Rebecca Donovan nebere servítky při popisování drsnějších scén, je tato kniha určená spíše pro dívky. Nejenom kvůli romantické dějové lince, která se proplétá celým příběhem, ale i kvůli některým scénám, které jsou vyloženě holčičí - probírání kluků, vyfikávání se na večírky... no prostě věci, u kterých kluci usnou nudou.
Ale když už se přeci jenom rozhodnete, že si tuhle knížku přečtete, hned po několika kapitolách budete mít jasno, zda ji dočtete, protože je to přesně ten typ příběhu, který vás buď uchvátí nebo ho rovnou zahodíte. A pokud vás uchvátí, tak vás od čtení bude rušit jenom neskutečně velké množství překlepů, ale i přesto doporučuji vytrvat až do konce, protože ten vám vyrazí dech.
Každopádně to vůbec neznamená, že je kniha špatná. Ba naopak. Konečně se někdo věnuje tomuto silnému, a dodnes tabu, tématu. Kniha je napsaná čtivě a postavy jsou autentické - ke každé si vytvoříte citové pouto.
Pro mě je kniha Důvod dýchat oddechová četba, která mě ale za srdce nechytila tak, jak jsem čekala. Přečtením ale nic nezkazíte :)