Min Greenová a Ed Slaterton se rozcházejí, a tak Min napíše Edovi dopis a předá mu krabici, ve které se ukrývá to, proč se rozešli. Dvě zátky od lahví, lístek do kina, kde si dali první pusu, Edův vzkaz, na kterém Min tak záleželo, krabička od sirek, Edův úhloměr, hřebínek z motelu a všechno...
číst celé
Min Greenová a Ed Slaterton se rozcházejí, a tak Min napíše Edovi dopis a předá mu krabici, ve které se ukrývá to, proč se rozešli. Dvě zátky od lahví, lístek do kina, kde si dali první pusu, Edův vzkaz, na kterém Min tak záleželo, krabička od sirek, Edův úhloměr, hřebínek z motelu a všechno ostatní, co Min nashromáždila v průběhu jejich bláznivého a srdcervoucího vztahu. Nyní ukládá těch 43 věcí, co z jejich vztahu zbylo, do krabice, která skončí stejně odkopnutá jako ona sama. Nebo ne?
schovat popis
Recenze
Knihu dokonce doprovázejí i ilustrace, které byli k popukání a dokonale doplňovali děj. Ty ilustrace byli totiž obrázky věcí, které mu Min vrací.
Podle názvu knihy je vám asi jasný, jak kniha zkončí a bylo fakt hezký to číst, i když mi toho bylo líto.
Celá knížka je myšlená jako dopis, který píše Min svému bývalému klukovi Edovi. Ten dopis patří k jedné veliké krabici, ve které je uloženo 43 věcí. Jsou tam předměty, které Min nashromáždila během jejich vztahu a teď, když se rozešli mu je všechny vrací s dopisem, ve kterém mu chce říct skutečný důvod jejich rozchodu.
Knížka je zpracována velmi originálním způsobem, který se mi hodně líbil a jednoduše řečeno mě bavil. Nejsou tady žádné očíslované kapitoly, ale i tak je kniha je rozdělena na 43 částí. Vždy je obrázek jedné věci z krabice a k ni se pojí příběh. Některé jsou kratší jiné delší, ale všechny tvoří dohromady příběh jejich vztahu. Obrázky jsou moc pěkné a i díky nim je knížka hodně originální.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, ani ne tak spádem v příběhu, ale zpracováním knížky jako celku. Příběh je pěkný a nápaditý a dokáže i překvapit, ale jedná se spíše o hodně povedené oddechové čtení, které je napsané moc pěkně, takže se i rychle čte. Ze začátku jsem měla trošku pocit, že se nic moc neděje, ale názor jsem za chvilku změnila a do příběhu se začetla. Největším překvapením, pro mě byl konec knížky a chvilkama jsem mu nechtěla vůbec věřit. Je tady i dost zajímavých vedlejších postav, které si můžete zamilovat, tak jako já.
Kniha Proč jsme se rozešli mě velmi příjemně překvapila a jsem hodně ráda, že jsem si ji přečetla. Měla jsem jí přečtenou za dva dny na chatě a i díky obrázkům se četla opravdu rychle. Rozhodně vám jí doporučuji jako oddechové čtení, nebo originální a hodně jiný dívčí román! Opravdu to stojí za to :)
Příběh Min a Eda je docela jiný než jaký jsem kdy četla, a to proto, že už od první stránky přesně víme, kam bude vše směřovat. Jdeme tedy tuto knihu číst s tím, že nečekáme žádný šťastný konec, ale jeho pravý opak. Je totiž jasně dané, že tihle dva lidé se rozejdou, otázkou jen zůstává : Proč?
Během čtení se nám naskytne pohled na to, jak se u dvou lidí rodí, sílí, mění a zaniká láska a to vše doplní nádherné ilustrace, které nadchnou každého čtenáře.
Dalo by se říct, že v tomto příběhu jde v celku o banální záležitost – rozchod přeci není žádná katastrofa - , ale jde tu spíš o celkový náhled na věc.
Jako nestrannému „pozorovateli“ se nám totiž naskytne možnost vidět, jak se u hlavní hrdinky projevují tzv. růžové brýle, přes které si druhou polovičku idealizuje apod. Člověk se pak zpětně na vše dívá jinak, jak tomu je i u Min, a kolikrát lituje věcí, které udělal, nebo které naopak vůbec neřešil.
Proč jsme se rozešli je svým námětem velmi ojedinělá a je jasné, že asi úplně každému nesedne. Já jsem dlouho po jejím dočtení přemýšlela, jak vlastně na mě kniha zapůsobila. Líbilo se mi, že byla prostě ze života – Min se chovala jako normální holka a jako hrdinka mi sedla – a na takové příběhy mám někdy vyloženě chuť. Nějaké malé mouchy by se na příběhu našly, ale celkově knihu hodnotím kladně – už jen kvůli té nepřehlédnutelné obálce!
Zábava: stejně jako u té romantiky. Nic přehnaného. Spisovatel má podle mě opravdu skvělý humor. Momentálě si na žádný vtípek nevzpomenu, ale chvílemi jsem se opravdu od srdce smála.
Výtky + obálka: a víte, že asi žádné výtky nemám? Občas tam bylo pár chybek třeba v chybějícím písmenu, ale to jsem tam postřehla asi jen dvakrát. Je to psáno z pohledu Min a minulým způsobem, a nikdy jsem neměla pocit, že se nějak ztrácím.
A obálka? Nádherná s obalem i bez ní. Plátky růži jsou nádherné!
Zpočátku kniha působila velmi sympaticky. Větší písmo a spousta povedených ilustrací nasvědčovaly tomu, že příběh nezabere moc času a bude hned přečtený. Možná tomu tak i ze začátku bylo, ale postupem času mě kniha začala neskutečně nudit.
Nedělo se tam nic převratného, co by upoutalo moji pozornost. Navíc, zamilovaná hlavní hrdinka mi neskutečně lezla na nervy a s ní i její nekonečné odkazy na různé filmy. Nechápejte mě špatně, ze začátku to bylo celkem fajn, jak dané situace přirovnávala k různým filmovým postavám, ale když to dělala neustále po celou knihu, tak mě to hezky rychle omrzelo.
V polovině knihy jsem už vyloženě trpěla a těšila se na konec. Nad častým opakováním slov (a vět) v rozhovorech jsem už neměla sílu se rozčilovat a jen jsem útrpně otáčela stránku za stránkou.
Pro mě bylo čtení nezáživné a vůbec by mi nevadilo, kdyby byl příběh o polovinu kratší, protože podle mého názoru Min napsala až moc dlouhý dopis, který by Ed určitě v reálu nedočetl.
Ale abych jenom nekritizovala, musím i něco pochválit... jenže mě zrovna nenapadá co. Vlastně ano, autorovi se podařilo skvěle vykreslit mladou holku, která je zcela poblázněná láskou a nic jiného kromě toho nevidí, ani neslyší.
Sice mě osobně kniha zrovna moc nesedla, protože mi připadala příliš nezáživná, ale určitě si nějaké čtenáře najde. Nejedná se o nijak složitý příběh, prostě popis mladé dívky se zlomeným srdcem, která pomocí 43 věcí vysvětluje, proč se s přítelem rozešli.