Alex je „divná“, alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí...
číst celé
Alex je „divná“, alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má Alex u sebe taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou? Proč by zrovna on měl mít o její společnost zájem...? Hořkosladký debutový román o síle opravdového přátelství a lásky, při kterém se budete smát. Pro fanoušky Rainbow Rowellové!
schovat popis
Recenze
V knížce najdete romantiku, mnoho momentů překvapení, přijdou momenty, kdy se od srdce zasmějete, ale i momenty, kdy si popláčete. Rozhodně ale knížku doporučuju!
Knižka mě zaujala nejprve svou obálkou, pak svou anotací, no a nakonec a především svým obsahem. Byla to jízda. Říkala jsme si, že jo pěkná oddechovka, ale pak nastal zvrat. Jedno autorčino překvapení a já jsem jen s otevřenou pusou hleděla na zavřenou knihu a ptala se sama sebe jestli je to opravdu pravda.
Ano jasných 5* a s klidným srdcem ji doporučuji všem!
Kniha působí na čtenáře opravdu působivě, jelikož si pohrává s realitou a vy sami během čtení pomalu netušíte, které věci opravdu jsou a které ne.
Samozřejmě i jako u každé knihy, která řeší vážně téma vás upozorním, že pokud se s tímto problémem potýkáte, dobře zvažte, jestli knihu chcete číst.
Uvnitř mé hlavy - Co když jsem si tě vymyslela ? Je zajímavá kniha od mladé autorky Francesca Zappia která má pozorohudny talent na psaní . Jedná se o hořkosladky román který se čte úplně sám a stránky vám ubíhají úplně sami, celá kniha vám bude mizet před očima. Rozhodně si musím přečíst další knihu od téhle autorky.
Někdy mám pocit,
že lidé považují realitu
za samozřejmost.
A teď už k samotné knize. Na knihu jsem byla zvědavá už od samého začátku, když jsem se dozvěděla, že má vyjít. Byla jsem zvědavá, jak autorka zvládne schizofrenii, střední školu, lásku a humor skloubit dohromady, tak aby z toho něco vzniklo. A myslím, že autorka to zvládla na jedničku. Je to žánr young adult, ale přijde mi, že není vůbec takový ten tuctový, kde nic- tu nic. Jelikož knihu vypráví sama Alex, nemůžeme si být jistí, kdo nebo co je skutečný a kdo nebo co ne. Takže je to taková sonda do hlavy schizofrenního člověka. A pokud máte rádi nevšední young adult a trochu toho humoru. Tak po knize určitě sáhněte, určitě stojí zato.
Upřímně, tohle si musíte přečíst. Děj je o dospívající holce, která má schizofrenii, ale nechce, aby to někdo ve škole věděl. Ale když potká Milese, neví, jestli je skutečný nebo jestli si ho její mysl vymyslela.
Teda řeknu vám, já byla napnutá až do samotného konce a musím se přiznat, že mi na konci i nějaká ta slza ukápla. 😢
Knížku jsem přečetla jedním tahem a za mě můžu jenom doporučit.
Alex jako osoba mi byla velmi sympatická, vžití do děje bylo hned a okouzlení Milesem nechybělo také.
Byla jsem zaskočena později její sestrou. Byl to pro mne šok.
Knihu mohu jen doporučit, budu se nadále zaměřovat na tuto autorku, jelikož se mi líbit její styl psaní a nápad na příběh.
Výtky a jiné: 1,5/2
Vytýkám snad jen to, že ve slovech občas chybělo poslední písmeno nebo jiné nešvary. Docela mě to rozčilovalo, ale ne nějak hrozně.
Kniha je čtivá, k tomuto citlivému tématu přistupuje autorka taktéž velmi, velmi citlivě. Nevyskočí s tím na vás jako: "Baf, schizofrenie!", ale opravdu ho jen tak nese vzduchem, ve kterém jde ovšem stále jemně cítit.
Ke konci jsem si s autorkou začala jednostraně povídat. Říkala jsem jí, že toto teda s Milesem udělat nemůže, že ho potřebuji! A ke konci jsem prostě jenom děkovala.
Postavy: 2/2
Alex: osoba s výraznými vlasy a zvláštní povahou. Milá, paranoidní a stále na pozoru. Moc jsem si ji oblíbila a opravdu mě hrozně mrzelo, když jsem se s ní na konci knihy musela rozloučit. Dá se říct, že je naprosto normální až na to, že je schizofrenní. Neustále u sebe má foťák a fotí vše, u čeho se chce ujistit, že to není jen výplod její ustrašené mysli. Je nedůvěřivá, ale schopná si po čase utvořit krásný vztah. Miluje svou sestru Charlie a ona ji.
Miles: chová se jako drsňák, nevytváří si vztahy, "nemá" přátele ale uvnitř je to ten nejhodnější kluk pod sluncem, který by nenechal nikdo ve štychu. Jezdí za svou matkou do blázince, nesnáší svého otce a dělá různé zakázky pro různé lidi. Spřádá tak peníze, které jeho matku po odchodu z léčebny dostatečně uživí a za které bude moci žít bez svého tyranského manžela a Milesova otce.
Postavy byly jednoduše propracované a byla možnost je pořádně prozkoumat.
I když je to určeno pro mladší čtenáře, tak věřím, že si tato kniha najde čtenáře i ve starší kategorii. Jedná se o neotřelé téma, které se v příbězích jen tak neobjevuje a autorka to dokázala zpracovat velmi poutavou formou.
Primárně je to kniha, která je určena pro mládež. Věřím ovšem tomu, že si tento příběh užijí i ti, kterým už není -náct. Tak jako já. Autorka vás dokáže vtáhnout do děje a myslím si, že většina z vás, kteří se rozhodnou si ji přečíst, tak bude velmi mile překvapena.
Alex jsem si oblíbila hned od první stránky, autorčin humor mi také neuvěřitelně sedl.
Většinou si při čtení knih píši poznámky na papír, které pak využívám při sestavování recenzí. Při čtení tohoto debutového románu Fransescy Za... (pouštět se do skloňování autorčina jména nebyl dobrý nápad...) jsem se nechala dějem natolik pohltit, že papír zůstal úplně prázdný.
Knížka je řazena do knih pro děti a mládež, ale určitě si najde i starší příznivce. Celé to bylo opravdu velmi čtivé, několikrát jsem se přistihla, jak mám koutky úst povytažené nahoru a přihlouple se culím.
Přece jenom mi tam ale něco chybělo... postrádala jsem tam nějaký velký zvrat (ano, byla tam jedna taková situace, ale to není úplně to, co myslím), chtělo by to trošičku více akce.
Rozhodně ale nelituji toho, že jsem si knihu přečetla a doufám, že autorka vyplodí takovýchto děl více.
Možná právě proto, že jsem čekala něco víc, se mi to až tak moc nelíbilo, což mě ale mrzí. Každopádně celkový příběh je podle mého názoru propracovaný, čtivý a až na výjimky docela realistický. Ale právě jsou tu ty výjimky.
Jako první se mi nelíbila scéna s výsledkovou tabulí. No uznejte, kolikrát za dvacet let ve školní tělocvičně na někoho spadne. To přeci snad ani nejde a to samé ředitel školy, přeci musí mít nějaké potvrzení ohledně psychiky, že může tuto práci vykonávat. Samozřejmě nevím to jistě, ale doufám, že to takhle funguje. Jako poslední negativum vidím to samotné popsání schizofrenie jako nemoci. Z toho jak se Alex chová to podle mého názoru jen tak nepoznáte. Na mě působila úplně jinak než schizofrenička.
Pozitiva jsem vlastně už shrnula. Možná jen dodám, že ta romantická zápletka, která vám musí být jasná už z anotace, je velmi poutavá a těm dvěma jsem moc fandila. Pravdou je, že to dělám vždy.
První polovina byla fajn. Ale pak to začalo vypadat, jako když si autorka popletla knížky a vložila tam části ze své druhé knihy. Jakoby nestačil námět schizofrenie, ze kterého šlo tolik čerpat – skutečnosti plynoucí z příznaků schizofrenie, jsou prostě skvělou pointou. Ale autorka se rozhodla vložit do knihy dějovou linku, která totálně zabila potenciál zajímavé knižní hrdinky. Zbytečné umělé drama.
Knížka o opravdu divné dívce, která neví co je realita a co jsou její halucinace mě zaujala anotací a ve finále se mi moc líbil i její děj.
Opět je tu láska, přátelství, ale prostě tak nějak jinak, nevím jak to popsat, ale ta knížka mě tak učarovala, že jí všechno odpouštím.
Příběh byl zajímavý, autorka píše čtivě, čtenáře si umí udržet a dokonce v něm i vyvolat emoce. Za mě opravdu skvělá, jedna z nejlepších YA romantických knih vůbec.
Velmi čtivé, plné nečekaných zvratů a hlavně postaveno na skvěle vystavěných postavách, které si mne získaly hned od prvních stránek. O tématu paranoidní schizofrenie toho vím velmi málo a snad proto jsem osudy hlavní hrdinky vnímala o to silněji a o to víc to na mne jako čtenáře zapůsobilo.
Jedná se o young adult příběh, takže bylo jasné, že se zde autorka bude věnovat i typickým motivům tohoto žánru, jako je život na střední škole, vztahy mezi spolužáky, budoucnost na vysoké škole, první lásky. Zároveň zde autorka také zpracovává i těžké téma psychických nemocí a dělá to formou velmi dobře přístupnou a srozumitelnou. Navíc je to tady okořeně ještě určitým tajemstvím, které celou knihu ještě ozvláštnilo.