Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Dosud žila spokojeně ve stínu své báječné sestry, ale teď je Bailey mrtvá a Lennie je tu najednou sama. Jako by někdo vypnul nebe. A navíc se zamiluje – poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Jeden jí pomáhá vymanit se ze...
číst celé
Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Dosud žila spokojeně ve stínu své báječné sestry, ale teď je Bailey mrtvá a Lennie je tu najednou sama. Jako by někdo vypnul nebe. A navíc se zamiluje – poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Jeden jí pomáhá vymanit se ze smutku, druhý ji do něj naopak uvrhává. Lennie se pokouší vypsat si duši na každý kus papíru, který najde, ale pomůže jí to najít tu pravou cestu?
schovat popis
Recenze
Kniha je krásná. Jen mi tak trošku nelichotí obálka knihy, mohla by být hezčí a víc vystihovat příběh.
Děj a zápletky se mi líbily, ačkoli mi dost připomínaly knihu Dopisy na konec světa.
Všude panuje skvěle šílená, ale smutná atmosféra, která je až neuvěřitelně realistická.
Lennie se utápí ve smutku a všechny kolem odmítá a nehledí na to, že není jediná, komu Bailey
Opravdu moc se mi líbily vsuvky v podobě obrázků míst, kde Lennie zanechala básničku či vzpomínku.
V průběhu knihy jsem se bavila, ale Lennie mě také dosti vytáčela a jediné, co mi nakonec vyvrátilo myšlenku, že celá kniha bude velkým zklamáním a pouze nedotaženou myšlenkou, byl konec, která jsem si opravdu užila a byl v podstatě vysněný.
Jsem si celkem jistá, že jedna ze scén mi navodila myšlenku na to, co by mohlo být ukončením s velkým U, tou pocitovou tečkou, jakou nalezneme např. i u Hvězdy nám nepřály nebo právě u Dopisů na konec světa, které mi kniha chvílemi připomínala.
chybí.
Už už to vypadalo, že se té pomyslné "tečky" nedočkám, ale naštěstí ano a tímto pro mně byla kniha krásně uzavřena, tedy alespoň částečně, protože já osobně bych si přála větší rozepsání a rozuzlení příběhu o matce Bailey a Lennie a nějaké jeho opravdové ukončení a ne to, kterého jsme se dočkali v knize. Na druhou stranu ale chápu, proč to tak bylo.
Kniha pro mně tedy byla úžasným příběhem o lásce, smutku, rodině, zradě a hlavně vyrovnávání se se smutkem.
Příběh byl čtivě napsaný, doplňovaný útržkami, které psala Lennie. V první polovině mi Lennie někdy připomínala chováním nerozhodného, nevrlého mopsíčka, který neví ke kterému z páníčků dřív se svou oddaností a náklonností. Nakonec si ale uvědomila, co doopravdy cítí a hlavně k tomu správnému klukovi. No ale po zvratu, který nastal, se vše v dobré obrátilo a konec přešel do krásného, naivního a očekávávaného finiše.
Co se mi v knize líbilo, bylo popisování, jak se každý jinak vyrovnával se smrtí blízkého člověka či jejím odchodem od rodiny, to jak Lennie psala různé útržky o ztrátě, bolesti a vyrovnání se s tím, bábi zase se svými bolavě upřímnými dopisy či obrazy, určené její dceři.
Nebyla to jaká Bůh ví extra četba, ale někdo si tam své pasáže najde, ať už romantická duše nebo osoba zkropená žalem. :-)
Tahle knížka se mi opravdu zalíbila a dojala mě. Příběh byl čtivý a stále se v něm něco dělo, takže jsem se vůbec nenudila.
Hořkosladký příběh o ztrátě a znovu objevené naději je ideální pro každého fanouška YA, který si chce přečíst skvělou knihu. Zápletka (mimo konce), je skvělá, emotivní a plná drobných tajností, které se později vyjasní. Bohužel, musím knize strhnout hvězdičku za neskutečně předvídatelný a otřepaný konec, který mě zklamal.
Každopádně, z druhé strany, trochu negativní, po přečtení mám pocit, že celý příběh se odehrál v jednom dni, nevím spoustu věcí, které byly v příběhu nastíněny a zajímá mne, jak to dopadne. Například s mámou, s klarinetem, s láskou, s Tobym a celkově s Lennie.
Je to pro mne trochu neukončený děj, ale proč mít happyend? :) Proč vědět, že to tak skončí? Teď aspoň si můžu myslet, že je to tak a tak a nikdo mi to nevyvrátí.
Ovšem, velké negativum - kapitoly byly prokládány texty, které Lennie psala, např. na papír od žvýkačky, na kelímek, do knihy atd. a když jsem tuto knihu četla v elektronické podobě, nedaly se přečíst ve čtečce. Trochu mi to kazilo to romantické povídání, jelikož ty texty měly obsahovat rozhovory a vzkazy mezi Baily a Lennie.
I tak tuto vadu na kráse jsem přešla a nakonec si knížku částečně užila.
Není to kniha, ke které bych se vracela, ale přečtení určitě nelituji a pokud se Vám dostane do ruky, užijte si milý, romantický, místy smutný příběh jedné sympatické holky jménem Lennie.
Jedna z mála věcí, která se mi na knize líbila, byly básničky, jenomže i tohle musí mít své ale, které v tomhle případě představuje špatně čitelné písmo.