Knihu jsem objevila při vyklízení a přečetla jen ze zvědavosti. Pokud jste fanoušky (spíše tedy fanynkami) červené knihovny, bude se Vám příběh líbit. Za sebe však říkám: "Au, au, au a ještě jednou au!" Postavy jsou černobílé, děj málo pravděpodobný a nechybí ani dojemně šťastný konec. Přesně tohle si představím pod pojmem braková literatura. Čímž ji nijak nezatracuji, i ona má své čtenáře- a je to tak jistě dobře.
Recenze