Recenze Dívka v měsíčním světle

Když Wylie v dětství potkává Cescu poprvé, krásná, divoká a laskavá dívka ho uchvátí tak, že je ochoten riskovat kvůli ní pád ze stromu i výsměch dětské party. Během dospívání se jejich cesty nakrátko sblíží a o dva roky starší Cesca vypravěče svede, aby mu vzápětí unikla za dalšími dobrodružstvími a do dalších náručí. Wylieho život jako by se v příštích letech neustále točil v sebedestruktivní spirále vášnivé lásky k nezkrotné krásce z bohémské umělecké rodiny, která se opakovaně vrací do jeho náruče a zase z ní mizí. Cesca je pro něho neuchopitelným přeludem, „dívkou v měsíčním světle“, jak ji na obraze zachytil její bratr a Wylieho nejlepší přítel Aurelio. Dívkou, kterou nepřestává navzdory všem zradám a nepochopitelným únikům milovat. Teprve když Cescinu rodinu zasáhne tragédie v podobě Aureliovy nevyléčitelné nemoci, Wylie si poprvé dokáže připustit, že Cesce možná nikdy tak docela nerozuměl. Ani potom se jejich životy nepřestávají navzájem přibližovat, překrývat a znovu vzdalovat, a byť se jejich životní cesty rozcházejí, vzájemný cit trvá. Dramatické podobenství o mnoha podobách lásky, která i tak zůstává silnější než smrt... schovat popis