Už v předchozí autorčině knize jsem se přesvědčila o jejím výborném psacím talentu. U této knihy jsem byla trošku na rozpacích, protože se mi už kolikrát stalo, že další autorova díla mě nedokázala znovu nadchnout. Proto jsem se rozhodla, že teprve po přečtení knihy se rozhodnu, zda si ji pořídím i papírově. A jaký názor na knihu tedy mám?
Nejdřív teda zmíním, že jsem zpočátku trošku tápala, mátly mě ty názvy u kapitol a letopočty, než mé hlavě došlo, že jsou to písničky a roky vzniku. No, blondýna se projevila. Každopádně každá píseň nějak souvisí s kapitolou a zároveň je to pro vás taháček, protože si můžete na začátku každé z nich pustit příslušný song. Takže nedumejte jako já, jde o hudbu a ta vám možná vykreslí i správnou atmosféru:-D
Celá kniha je rozdělena do několika větších úseků, kdy každý z nich znamená jeden den. Takže vlastně ani nepostřehnete, že se to celé odehrává nějak během pěti dní. Menší podkapitoly znamenají další rozdělení (kde jsou právě názvy písní) a v nich se střídají pohledy některých postav, těch nejdůležitějších lidí, kteří se pohybují okolo. Díky tomu příběh získává víc postřehů, když každá postava vyjadřuje své vlastní pocity a myšlenky. Jelikož jde o rodinu, přátelé a blízké, každý může vnést do příběhu něco svého.
I když už podle anotace tušíte některé věci, třeba že syn hlavní hrdinky je mrtvý, že si procházela domácím násilím, že její matka je nemocná, je spousta věcí, které vám i tak nebudou odkryty ihned. Stále čtete ten příběh plný napětí, tragédie, smutku, ale i naděje a smíchu. Stále doufáte, že to přece nemůže být pravda a na jednu rodinu je té smůly nějak moc. Ale vlastně zjistíte, že díky tomu jsou postavy takové jaké jsou, silné, opovážlivé, těžce zkoušené a přesto tak pozitivní. Těmi emocemi se to opravdu hýří od začátku až dokonce. Budete číst stránku za stránkou jedním dechem a neustále přemýšlet, co se zvrtlo a proč to tak muselo být.
Některé detaily jsem pochopila už v průběhu čtení, ale přesto jsem byla hodně překvapená. Druhou polovinu knihy jsem přečetla na jeden zátah, protože mi prostě nedalo ji odložit. Pořád jsem měla naději a čekala na to rozuzlení, kterým mě autorka přesvědčí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Bylo to tak srdcervoucí a dojemné a na konci jsem nevěděla jestli brečet nebo křičet. Tyto životní příběhy mám ráda, díky emocím, díky poselstvím, ale přesto musí být člověk připravený, že je to i trošku depresivní, zvlášť když tušíte a vlastně i víte, že to není pohádka a žádný happy end vás nečeká.
Takže jak to vlastně shrnout? Kniha je naprosto perfektní. Možná v ní někteří neobjeví nic dokonalého a úžasného, nic co by neznali. Ale já si myslím, že právě tyto životní události, které navíc mapují lidskou společnost a její omyly, jsou buď důležité, nebo alespoň zajímavé. Děj je plynulý, autorka umí výborně psát, napnutí budete od první stránky, plní emocí a dojmů. A konec vás asi dostane. Ale jak se vám to bude líbit, to si už musíte udělat názor sami...
Recenze
Sedělo by mi to k ní mnohem více, ovšem i tak je to jedna z nejsilnějších knih, které jsem v poslední době přečetla. Prožívala jsem vše, co se dělo hl. hrdince, domácí násilí, strach, dokonce to, co se stalo jejímu synovi. O to víc jsem byla ráda, jak kniha skončila. :)
Za mě tam nebylo ani jedno slovo navíc.
Ač od začátku víme, že má tragický konec, začíná nenápadně a pozornost je upřena hlavně na násilí v rodině, výchovu pubertálních dětí a starost o člena rodiny se stařeckou demencí. Tragická linka příběhu se rozvíjí jakoby mimochodem a zpočátku se jeví nevýznamná proti ostatním starostem. Postupně nabývá na síle, stejně jako potlačované touhy a strachy v člověku a stejně jako zoufalství, když se s nimi člověk nedokáže vyrovnat.
Autorka nasadila předchozí knihou laťku vysoko, ale tento příběh ji hravě přeskočil. Je to příběh plný lásky, soucitu, napětí, tajemství a emocí. Řeší se zde nepochopení společnosti, netolerance a zranitelnost mladých lidí, pro které to nemusí vždy dopadnout dobře. Ale nebojte, nebudete brečet celou dobu. I když je to smutný příběh, pořád tam je naděje, láska a najdete i vtipné situace. Prostě vše, co si od skvělého románu přejete.
Pro mě to je jedna z knih, která se mi zaryla pod kůži a hluboko do srdce. A budu ráda, když alespoň jednoho z Vás přesvědčím, aby si tuto knihu přečetl. Protože ona stojí vážně za to.
Nejdřív teda zmíním, že jsem zpočátku trošku tápala, mátly mě ty názvy u kapitol a letopočty, než mé hlavě došlo, že jsou to písničky a roky vzniku. No, blondýna se projevila. Každopádně každá píseň nějak souvisí s kapitolou a zároveň je to pro vás taháček, protože si můžete na začátku každé z nich pustit příslušný song. Takže nedumejte jako já, jde o hudbu a ta vám možná vykreslí i správnou atmosféru:-D
Celá kniha je rozdělena do několika větších úseků, kdy každý z nich znamená jeden den. Takže vlastně ani nepostřehnete, že se to celé odehrává nějak během pěti dní. Menší podkapitoly znamenají další rozdělení (kde jsou právě názvy písní) a v nich se střídají pohledy některých postav, těch nejdůležitějších lidí, kteří se pohybují okolo. Díky tomu příběh získává víc postřehů, když každá postava vyjadřuje své vlastní pocity a myšlenky. Jelikož jde o rodinu, přátelé a blízké, každý může vnést do příběhu něco svého.
I když už podle anotace tušíte některé věci, třeba že syn hlavní hrdinky je mrtvý, že si procházela domácím násilím, že její matka je nemocná, je spousta věcí, které vám i tak nebudou odkryty ihned. Stále čtete ten příběh plný napětí, tragédie, smutku, ale i naděje a smíchu. Stále doufáte, že to přece nemůže být pravda a na jednu rodinu je té smůly nějak moc. Ale vlastně zjistíte, že díky tomu jsou postavy takové jaké jsou, silné, opovážlivé, těžce zkoušené a přesto tak pozitivní. Těmi emocemi se to opravdu hýří od začátku až dokonce. Budete číst stránku za stránkou jedním dechem a neustále přemýšlet, co se zvrtlo a proč to tak muselo být.
Některé detaily jsem pochopila už v průběhu čtení, ale přesto jsem byla hodně překvapená. Druhou polovinu knihy jsem přečetla na jeden zátah, protože mi prostě nedalo ji odložit. Pořád jsem měla naději a čekala na to rozuzlení, kterým mě autorka přesvědčí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Bylo to tak srdcervoucí a dojemné a na konci jsem nevěděla jestli brečet nebo křičet. Tyto životní příběhy mám ráda, díky emocím, díky poselstvím, ale přesto musí být člověk připravený, že je to i trošku depresivní, zvlášť když tušíte a vlastně i víte, že to není pohádka a žádný happy end vás nečeká.
Takže jak to vlastně shrnout? Kniha je naprosto perfektní. Možná v ní někteří neobjeví nic dokonalého a úžasného, nic co by neznali. Ale já si myslím, že právě tyto životní události, které navíc mapují lidskou společnost a její omyly, jsou buď důležité, nebo alespoň zajímavé. Děj je plynulý, autorka umí výborně psát, napnutí budete od první stránky, plní emocí a dojmů. A konec vás asi dostane. Ale jak se vám to bude líbit, to si už musíte udělat názor sami...
Opravdu velmi silná kniha, která ve mě dlouho doznívala. Doporučuji k přečtení!