Devatenáct. Osudové číslo, které se vine celým tímto příběhem. Píše se 19. leden 1996. Braxtonovi je sedm a Jemmě šest let. Nastěhovala se do sousedního domu a Braxtonův svět byl najednou mnohem barevnější. Uplynulo devatenáct let a to, o čem celá ta dlouhá léta snil, se stalo skutečností: Jemma...
číst celé
Devatenáct. Osudové číslo, které se vine celým tímto příběhem. Píše se 19. leden 1996. Braxtonovi je sedm a Jemmě šest let. Nastěhovala se do sousedního domu a Braxtonův svět byl najednou mnohem barevnější. Uplynulo devatenáct let a to, o čem celá ta dlouhá léta snil, se stalo skutečností: Jemma mu řekla své ano. Byla jeho životní láskou, spřízněnou duší. Byla důvodem, proč se těšil na každé nové ráno. Stačilo však pouhých devatenáct dnů po svatbě a tragická nehoda jim obrátila svět naruby. Od té doby již nic nebylo takové jako dřív. Když se Jemma po dlouhém kómatu vrátila zpátky do života, jako kdyby nic předtím neexistovalo. Ztráta paměti vzala Braxtonovi manželku a jim oběma jejich lásku. On se však nehodlal smířit, začal psát dopisy, dopisy o lepších a šťastnějších časech.
schovat popis
Recenze
Braxton a Jemma byly krásné charaktery, ke kterým čtenář dokáže jednoduše přilnout. Celý příběh jsem jim moc fandila.
Na knize mi akorát trochu vadilo, jak moc přeslazená byla. Především na počátku. Poté jsem si buď zvykla nebo se to zlepšilo.
Rozhodně doporučuji. Je to milá čtivá, oddechová kniha, plná romantiky.
Téma ztráty paměti a autonehody není nic nového, ale většinou se to povede. Zde mi to přišlo takové nijaké. Dopisy tomu však hodně pomohly.
Je to takový přeslazený romantický příběh. Babička z něj byla nadšená, tak bych ho asi doporučila této věkové kategorii...