Příběh dvou lidí, kteří vědí, že žijí s někým s kým by být nejspíš neměli, ale nechtějí ublížit svým blízkým. Nevěra se tady najednou jeví v úplně jiném světle. Pouto mezi nimi je tak silné, rok od roku roste, přesto, že se vidí jen jeden den v roce. Kniha s emotivním koncem, který ukazuje život takový, jaký je. Citově mě to rozsekalo...
Ukáz.:,,Já nevím, jak se s tím vypořádat. Koukněte se na mě. Miluju jiného muže, který je taky ženatý, a jsem si jistá, že to cítí úplně stejně jako já. Nikdy nebudeme moc být spolu. Jak se s tím dá vypořádat? povězte mi jak? " Je strašné vyslovit to nahlas. Víte, moje máma vždycky říkala, že vesmír si vždycky najde způsob, jak vás dát dohromady s tím, kdo je vám souzený. Osud vám ho postaví přímo do cesty. A já jsem si vždycky myslela, že se to jednoho dne stane i mně. Že se v mém životě objeví někdo, kdo mi učaruje, a všechno bude jasné. Všechno bude dokonalé. Nečekala jsem, že ten kdo je mi souzený, vpadne do mého života i se svou manželkou. To přece nemůže být ten pravý.
Ukáz.:,,Nežárlím přímo na ni. Ale na to, že ona ho má a já ne. Ona může říkat, že je její manžel, ale já vím, že malá část z něho patří mě a vždycky bude. Věřila jsem, že se s tím dokážu srovnat. Bože jak já byla naivní. Týdny jsem se užírala kvůli muži, kterého jsem vídala jednou za rok. Možná by to nebolelo tolik, kdybychom si spolu půl roku užívali a každý víkend spolu spali - pak by to vyprchalo. Do hry vstoupili emoce a vy jste doslova v háji. Jak jsme mohli být tak hloupí?
Za mě asi jedna z nejkrásnějších a nejbolestivějších knih, kterou jsem letos přečetla.... schovat popis