Tohle byla docela jízda, ale nemůžu říct, že úplně pozitivní. Největším kamenem úrazu tady pro mě byly postavy. Hlavní “hrdinka” Molly byla ze začátku naprosto nesnesitelná, pak se to teda maličko zlepšilo. Já bych jí spoustu věcí i dokázala odpustit a pochopila bych, že to v životě měla kvůli špatnému dětství těžké, ale okrádání lidí je pro mě fakt no go. Každopádně její nejlepší kamarád/skoro brácha byl totální vrchol. Věřím, že bez něj by byla Molly mnohem lepším člověkem. Hlavně mi přišel dost divný jejich vztah. Oba furt říkali, že jsou pro sebe jako sourozenci, ale občas dělali věci, které úplně sourozenecké nejsou.
Nejlepší postavou byl pro mě Viktor, který je jeden z vypravěčů. Snad jako jediná postava v knize měl rozum, a i když měl taky svoje mouchy, tak jsem to v porovnání s ostatními tolik neřešila.
Dost mě i u postav štvalo, že tam snad nikdo neuměl řešit věci napřímo a místo toho si dělali různé naschvály a nemluvili spolu. Hlavně Molly teda.

Příběh byl vlastně docela zajímavý a hrozně dobře se mi to četlo, takže čtivost knize fakt nemohu odepřít.
Před každou kapitolou je úryvek z nějaké písně, většinou teda polský rap, který poslouchá Molly. Na konci knihy je playlist. Já při čtení sice nic neposlouchám, ale jinak mi to přijde super. schovat popis