Recenze Mezičas rozpadu

Nic není absurdnější než skutečnost. Mezičas rozpadu je neromantickým románem o romantice absurdna, jenž vypráví osud podivínského malíře, který nejraději ze všeho chytá lelky a baští neplavce s octem a cibulí. Tato parodie na romantické příběhy s trefnou satirou ukazuje, že lidé zkrátka nevědí, co v životě doopravdy chtějí. Mezi četnými slovními hříčkami a důmyslnými popkulturními odkazy se skrývá příběh, který čtenáře přiměje smát se i hlouběji přemýšlet.