Kriste Pane! Takhle otravnou knížku jsem už dlouho nečetl, už mám holt asi prostě moc dobrej vkus.

Kniha Celej život je o frájovi Eggerovi, kterej je rakouskej samotář, žijící v horách, kde pomáhá stavět lanovky a moc toho nenamluví. Kniha sleduje celej jeho život, nějakých 70 let od začátku druhýho století a to co obsahuje je vlastně esence toho nejprostšího a nejotravnějšího literárního kalkulu a balastu, jakej jde z příběhu samotáře v horách vytřískat.

Takže si můžeme dle šablony odškrtnout:
-špatné dětsví, kdy jej otčím mlátil rákoskou
-tvrdá práce bez pořádné odměny
-vůbec ho nezajímají ženy, ale nakonec se zamiluje
-o ženu přijde, fňuk
-z nudy jde do války, aby jsme v knize měli i válku, páč v rakouskejch horách se toho zase tolik nedělo, že jo
-ve válce potká ruského vojáka a nezastřelí se navzájem, no to je ale dojemné
-pak se vrátí a je pořád sám
-popis drsného, ale krásného života v horách
-neohrabaný pokus o další romantiku
-umírá

Ach bože.

Někdy kolem tří čtvrtin jsem už byl normálně zuřivej, jak očividně autor naplácal ty nejblbější ingredience pro vytvoření takovýho toho typickýho "tak tohle je ale zajímavej život, co?" klišé, že jsem málem řekl řidičovi, ať na chvilku zastaví na motorestu, že si musím odskočit na záchod blít a zapálit knihu. Když jsem tuhle odpornou hořkosmutnou krávovinu dočetl, byl jsem ještě zuřivější, když jsem viděl všechny ty hodnocení a tupost lidí, kteří skočí na první dobrou a z tákovéhoto literárního bláta vřískají radostí. schovat popis