V nedávných novinkách Baronetu vyšel tento román a dvou ženách z různých dob, které musely najít sílu do života. Každá zažívala těžkosti z jiného důvodu, ale obě musely sebrat veškeré síly, aby to přemohly. A spojuje je jediné, jedno místo ve Francii.
Eliane je Francouzka, která žije na venkově s rodiči a bratrem v předválečném období roku 1938. Už tehdy všichni tušili, co se blíží, ale stále doufali, že se to jen přežene. Žili své životy jako doposud, pracovali ve svém mlýně, matka pomáhala ženám při porodech a Eliane vypomáhala v nedalekém zámku. A pak přišla válka, která všechno zničila. Život už nebyl jako dřív, bylo málo jídla, lidé byli neustále pod dohledem nepřátel, kteří je obsadili. Přesto neztráceli naději a pomáhali ostatním, jak jen bylo v jejich silách. Tato historická část zabírá největší část knihy a ukazuje, jak nebylo vždy jednoduché zvolit 'správnou' stranu.
Druhá časová linie je věnovaná Abi, která pochází z roku 2017. Je to Angličanka, která do Francie přijela kvůli léčení po autonehodě. Setkává se s místními lidmi, dokonce se dostane i na samotný zámek, kde díky vyprávění své nové kamarádky, se dozvídá příběh Eliane. Sama Abi zažila dost peklo v životě a její nynější pobyt je určitým způsobem rehabilitací, aby se dokázala vrátit do života a mezi lidi. A ani si to sama neuvědomuje. Bohužel její pohled je minimální a i když se čtenář o ní dozví to nejdůležitější, mohla mít více prostoru.
Válečné romány sice nečtu, ale tady naštěstí je všechno popisované z pohledu jednoho malého městečka, kde šlo spíše o okupování a omezování lidí než o nějaké brutálnější scény a vraždění, takže to pro mě nebyl problém. Kniha se čte opravdu výborně, příběh je moc pěkný a pro mnohé nebude problém ji přečíst za jedno odpoledne. Jak už jsem zmínila, ocenila bych trochu vyváženosti mezi oběma ženami, aby každá měla stejný prostor, protože ta válečná část hodně převládala. Abi se vždy objevila na pár chvilek. Jediné, co musím vytknout, že mi to přišlo takové nedotažené, konec už byl hodně zrychlený, jakoby se autorka těšila na závěr. Důraz se kladl na to, jak to můžou mít lidé v životě těžké, na rozhodování mezi dobrem a zlem, nad tím, jestli člověk zaleze do ulity nebo naopak sebere odvahu a tak dále, ale stejně mám stále pocit, jakoby mi kniha až tak moc nedala, kromě pěkného námětu. Takže za mě hezký průměr...
Recenze
Eliana je na sklonku svého života a ví že tohle léto je její poslední. Vzpomíná na válečné období- její osudy nás provází celou knihou. Abi žije teď a tady a doufá, že toto léto je první nového začátku. Jak se mohou osudy těchto dvou žen protnout? A ovlivní je to?
Je to hezké čtení, oddechové, které sice nenadchne, ale uspokojí a potěší svého čtenáře. Ocenila jsem i krásnou obálku knížky !
Eliane je Francouzka, která žije na venkově s rodiči a bratrem v předválečném období roku 1938. Už tehdy všichni tušili, co se blíží, ale stále doufali, že se to jen přežene. Žili své životy jako doposud, pracovali ve svém mlýně, matka pomáhala ženám při porodech a Eliane vypomáhala v nedalekém zámku. A pak přišla válka, která všechno zničila. Život už nebyl jako dřív, bylo málo jídla, lidé byli neustále pod dohledem nepřátel, kteří je obsadili. Přesto neztráceli naději a pomáhali ostatním, jak jen bylo v jejich silách. Tato historická část zabírá největší část knihy a ukazuje, jak nebylo vždy jednoduché zvolit 'správnou' stranu.
Druhá časová linie je věnovaná Abi, která pochází z roku 2017. Je to Angličanka, která do Francie přijela kvůli léčení po autonehodě. Setkává se s místními lidmi, dokonce se dostane i na samotný zámek, kde díky vyprávění své nové kamarádky, se dozvídá příběh Eliane. Sama Abi zažila dost peklo v životě a její nynější pobyt je určitým způsobem rehabilitací, aby se dokázala vrátit do života a mezi lidi. A ani si to sama neuvědomuje. Bohužel její pohled je minimální a i když se čtenář o ní dozví to nejdůležitější, mohla mít více prostoru.
Válečné romány sice nečtu, ale tady naštěstí je všechno popisované z pohledu jednoho malého městečka, kde šlo spíše o okupování a omezování lidí než o nějaké brutálnější scény a vraždění, takže to pro mě nebyl problém. Kniha se čte opravdu výborně, příběh je moc pěkný a pro mnohé nebude problém ji přečíst za jedno odpoledne. Jak už jsem zmínila, ocenila bych trochu vyváženosti mezi oběma ženami, aby každá měla stejný prostor, protože ta válečná část hodně převládala. Abi se vždy objevila na pár chvilek. Jediné, co musím vytknout, že mi to přišlo takové nedotažené, konec už byl hodně zrychlený, jakoby se autorka těšila na závěr. Důraz se kladl na to, jak to můžou mít lidé v životě těžké, na rozhodování mezi dobrem a zlem, nad tím, jestli člověk zaleze do ulity nebo naopak sebere odvahu a tak dále, ale stejně mám stále pocit, jakoby mi kniha až tak moc nedala, kromě pěkného námětu. Takže za mě hezký průměr...