Košík
zboží
(prázdné)
Texty uveřejněné v této knize jsou první částí projektu vydání souborného literárního díla židovského česky píšícího spisovatele Františka R. Krause (1903–1967). V povídkách tohoto svazku (zčásti i autobiografických) vyniká jeho osobitý popis „pražských typů“ a mimořádná citlivost k reáliím....
číst celé
Texty uveřejněné v této knize jsou první částí projektu vydání souborného literárního díla židovského česky píšícího spisovatele Františka R. Krause (1903–1967). V povídkách tohoto svazku (zčásti i autobiografických) vyniká jeho osobitý popis „pražských typů“ a mimořádná citlivost k reáliím. Vyrůstá před námi obraz Prahy nevšední (díky umění dívat se z nečekaných úhlů) a zároveň realistický (jde o Prahu starou, zasutou, leč skutečnou). Některé z povídek se týkají osobností, s nimiž se znal (Franz Kafka, Egon Ervín Kisch) či příběhů dob minulých (Mozart, Cassanova), jiné jsou příběhově usazeny do období Mnichova a protektorátu a zčásti i do období holokaustu, který sám zažil (Terezín, Osvětim) a jehož se bude týkat další povídkový svazek.
Do této doby jen některé z uvedených autorových povídek vyšly alespoň časopisecky (místy deformovány cenzorem), další zůstaly až dosud pouze ve strojopisu. Knižně tyto povídky vycházejí poprvé.
Soubor povídek Františka R. Krause je bezesporu literárním objevem. Objevem nečekaným, neboť v rámci dnes již dobře prozkoumaného literárního „Pražského kruhu“ meziválečných židovských, německých a českých spisovatelů, se pro čtenáře najednou objevil nový silný hlas. Představuje se nám spisovatel s mimořádně bohatým jazykem, s osobitě pojatými tématy, s věrně vykreslenými charaktery i popisy genia loci Prahy – té vznosné i té chudé, rozpadající se. Spisovatel, který popisuje život v uličkách právě asanovaného pražského ghetta i v ulicích a třídách poasanačních, spisovatel, který si všímá osudů „malých lidí“ i pražské bohémy, který tento život sám žil a prožil a dokázal jej věrohodně, s okouzlením, a přitom nesentimentálně popsat.
Krausův literární žák a dlouholetý přítel Arnošt Lustig o něm mimo jiné napsal:
„František Robert Kraus, který není v literárním slovníku. Člověk ze stejného fládru jako Jack London, Albert Londres a Curzio Malaparte a Egon Erwin Kisch a Isaak Babel nebo Adolf Rudnicky. Jeden z mých předčasně zemřelých kamarádů.“
Kniha je opatřena doslovem od Františka Cingra, slovníčkem a krátkými edičními poznámkami. S citem ji ilustroval rodinný přítel, malíř Ivan Bukovský.
schovat popis
- Nakladatel: Cattacan
- Kód:
- Rok vydání: 2020
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 344
- Šířka balení: 15.5 cm
- Výška balení: 19.8 cm
- Hloubka balení: 2.5 cm
- Váha balení: 536 g
Recenze
Na začátku této recenze bych chtěl jejím čtenářům poradit následující – ze všeho nejdříve si otevřte knihu na straně 285, kde je stručný, ale velmi poutavý životopis jejího autora. František Robert Kraus je totiž jméno, které nám dnes už bohužel nic neříká a je tedy dobře se s touto neprávem zapomenutou osobností naší literatury seznámit ještě předtím, než se s ní vydáme do Svrabové čtvrti! A na konci této fascinující výpravy mi určitě dáte za pravdu, že stála za to a že z ní máte podobně velkolepý dojem, jaký nyní, po přečtení poslední povídky, zakouším já. Zmizelý svět židovské Prahy (jak zní podtitul knihy), o němž jsem toho za svůj život četl tolik, až jsem se domníval, že už přede mnou neskrývá žádná tajemství, začal v Krausově podání před mým duševním zrakem náhle defilovat v neznámých, takříkajíc „neobnošených“ kulisách židovské čtvrti s jejími zapadlými náměstíčky, uzounkými uličkami, temnými zákoutími a stinnými plácky, v nichž se to vedle „spořádaných“ občanů hemží i všelijakými panoptikálními postavičkami, přičemž životy jedněch i druhých zničilo kruté dvacáté století...
Praha – kolik je jen s tímto jménem spojeno obdivných a láskyplných adjektiv a přívlastků! A ten nepopsatelně krásný a magický genius loci, který má jako by vetkán přímo do svých základů – stověžatá Matka měst si podmaní srdce každého a připoutá ho k sobě navždy. „Prag lässt nicht los... Dies Mütterchen hat Krallen“ – Franz Kafka měl naprostou pravdu, Praha je skutečně maminka, která má drápky a nikoho nepustí...
Původně jsem se domníval, že o zaniklém světě židovské Prahy nás mohou objektivně informovat pouze historické studie a literatura faktu. Povídky Františka Krause jsou ovšem specifické tím, že se přísně drží pražských dobových reálií a daleko tak překračují hranice pouhé „zábavné“ literatury. To si každý citlivější čtenář okamžitě uvědomí a právě tato skvěle navozená atmosféra symbiózy skutečna a fantazie či – chcete-li – „fyziky“ a „metafyziky“ dělá z četby tak podmanivou záležitost. Jistě, ty povídky jsou zdánlivě prosté a nekomplikovaně přímočaré – neřekl však už klasik, že „krása spočívá v jednoduchosti“?
Knihou Povídky ze Svrabové čtvrti pokračuje Nakladalství Cattacan v chvályhodném záměru dodávat na náš knižní trh exkluzivní „kousky“, určené pro literární labužníky. Jestli jsem dobře pochopil sdělení v úvodu, chystá se postupné vydání celého autorova díla, což je mimořádně potěšitelné. Třeba už proto, že František Robert Kraus prošel za války nacistickými koncentračními tábory včetně Osvětimi a vůbec jako první z přeživších o tom napsal vzpomínkovou knihu!
Závěrem chci poděkovat ředitelce nakladatelství za poskytnutí recenzního výtisku. Díky, Stáňo!
Po přečtení jsem tuto část Prahy procházela znovu a najednou jsem viděla i věci, které jsem jindy možná nevnímala . Bylo to tak trochu jako cestovat v čase. Moc děkuji za krásný zážitek.