Tragikomický příběh lásky a nenávisti odehrávající se v Los Angeles na konci 30. let. Pošetile ctižádostivý pisálek a hladovějící snílek Arturo Bandini hledá v Městě andělů sám sebe, leč nachází krásnou mexickou číšnici Camillu... Jedná se o jeden z nejdojemnějších amerických románů 20. století,...
číst celé
Tragikomický příběh lásky a nenávisti odehrávající se v Los Angeles na konci 30. let. Pošetile ctižádostivý pisálek a hladovějící snílek Arturo Bandini hledá v Městě andělů sám sebe, leč nachází krásnou mexickou číšnici Camillu... Jedná se o jeden z nejdojemnějších amerických románů 20. století, prodchnutý upřímnou vášní a něžným humorem. John Fante svým prostým, poetickým stylem inspiroval např. Kerouaca a Bukowského a bývá srovnáván se Salingerem, Saroyanem, Steinbeckem a Henry Millerem. Jak píše v předmluvě Charles Bukowski: "Konečně se našel chlap, co se nebál emocí. Geniálně a přitom jednoduše se mu podařilo smíchat humor s bolestí. Byl to šílený, neuvěřitelný zázrak. Fante byl můj bůh."
schovat popis
Recenze
Romantický příběh s teskným koncem, odehrávající se v Los Angeles ve 30. letech. Mladý pisálek se v zrovna v tomhle městě pokouší najít sám sebe, když se seznámí s mexickou číšnicí.
Byla to nádhera. Nedivím se, že John Fante inspiroval několik významných spisovatelů, například Charlese Bukowského. Mimořádně dojemný příběh protkaný tak čistou vášní a láskou, přitom psaný v poetickém stylu vykreslujícím atmosféru té doby, prostředí,... Krása!!!
Fante píše o trochu líp než Bukowski, asi jako by jej někdo řízl chudým Henry Millerem. Sice není takový prase a hovado, ale jeho alter-ego hrdina je stejný nýmand, který má obskurní zálibu v piglování šílených buchet stejně jako Bukovák. Z knihy si už dále pamatuji jen to, že pořád chodil ven a do baráku a že ukradl mléko a že žebral po mámě peníze, zbytek děje se mi někam vypařil, takže dávám 85%.
PS: V knize se neobjevil žádný tank, ale jelikož se odehrávala před druhou světovou válkou tak je jasné, že se někde poblíž hrdiny vyráběly v nějaké velké továrně a to mi dost zvedalo náladu.
Jeho styl je prostý, jednoduchý, neustále drží tempo, žádná zbytečná slova navíc. Prostě nemá chybu. Tohle mi maximálně vyhovuje, i když mi nedělá problém přeřadit na jiné styly např. Llosa, Márquez atd. Nicméně Fanteho styl mi skvěle sedí stejně jako ten Bukowskiho. Hlavním hrdinou Zeptej se prachu je Arturo Bandini rádoby spisovatel, žijící v levném hotelu, zamilovaný do Mexičanky Camilly, šílený parchant a zároveň člověk se srdcem na správném místě. Když už se Fante rozepíše na vážnou notu, přijde vtipný šleh, protože život není jen depresivní močál. Zkrátka skvělá kniha a kdo má Bukowskiho rád, ať si přečte i Fanteho, skvělého spisovatele, který ho tolik ovlivnil. Nedivím se mu.