Recenze Nahý oběd

Nahý oběd
Nejslavnější Burroughsova kniha, "satirická fantazie" z roku 1959, jejíž původní vydání se dočkalo soudního procesu i zákazu prodeje pro údajnou obscenitu. Dnes je považována za mistrovské dílo, v němž se mísí pekelné litanie ze světa feťáckých vizí s drsnými vtipy, nekompromisní... číst celé 

Recenze

3
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Nahý oběd je výlov z vod feťácké magie na povrch zemský a naservírován veřejnosti, což je hřích, za který by se Burroughs smažil v pekle, kdyby nějaké existovalo, místo toho si užil peklo ve svém vlastním životě a podal nám jeho obraz přímo v Nahém obědu. Dobrou chuť!

No, jak tohle popsat? Četl jsem to 2x. Fetoval jsem několik let. Úvodní pojednání o chorobě je nejlépe zdokumentovaný popis fungování toxikomanie na papíře, se kterým jsem se setkal. Následuje román, ač v nepravém smyslu, který je čistý ničím neředěný psaní. Pokud se chcete dostat na kobylku do spisovatelského toku, je tohle ono. Nic koncentrovanějšího neexistuje. To samé platí o feťáctví. Pokud chcete vědět "jaké to je", existují dvě možnosti. Okusit (nicméně okusit to do stádia Burroughse málokdo zvládne přežít), anebo si přečíst Nahý oběd! Já to udělal dvakrát, tu knihu jsem měl, ale někdo mi jí po vypůjčení v léčebně nevrátil a je to dobře! Je to příliš silný artefakt na uchování v mé současné knihovně. Stačí ve vzpomínkách.
22/07/2021
Avatar uživatele
Ačkoli je kniha považována za mistrovské dílo, velmi špatně se čte, je těžká, agresivní a nebere si servítky. Myslím, že jen málokdo ji skutečně pochopí. V knize se mísí děje, realita, představy a je vlastně docela obtížné popsat o co v ní jde. Bohužel bych ji znovu neotevřela. Miluji podobná díla, ale tato kniha je tak trochu ,moc´ i na moji povahu a to je malého formátu, s jen několika stránkami. Doporučuji jen otrlým čtenářům.
9/02/2019
Avatar uživatele
Přiznám se, že tohle je jedna z těch mála knih, které jsem nezvládla dočíst, přestože je tenounká. Velkou část tvoří popisy věcí, které se děly nebo se zdálo, že se dějí, pod vlivem drog. A často jsou to opravdu věci hnusné, i když se nepovažuji za prudérní nebo málo odolnou a rozhodně mi nijak nevadí homosexualita, popisy situací v této knize jsem prostě nezvládla.
Z beatníků je mi bližší třeba Chytání pstruhů v Americe.
31/01/2019