Recenze Krysiáda

První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie. Zážitky Iona Josana, vylákaného pozdě večer ven z bytu a politého vitriolem, jakož i údobí krušné rekonvalescence, kdy hrdina začíná pomýšlet na sebevraždu, prožil Rusu na vlastní kůži: má za sebou 14 plastických operací. Jako tvůrce se přesto dokázal pozvednout nad své osobní drama, aby vykreslil opulentní společenské drama. Ačkoli protagonisté mají smyšlená jména, dají se vysledovat mezi osobami, které vtrhly na moldavskou politickou a kulturní scénu po roce 1989. Spisovatel je připodobňuje k odporným hlodavcům, kteří nahlodali základy společnosti a nastolili zákony džungle, kde může docházet klidně i k vraždám na objednávku. Každá kapitola románu je uvozena citátem z dobového tisku, jenž sice nemá bezprostřední vazbu k probíhajícímu ději, poukazuje však na absurditu současného světa, v zemích zbavujících se komunistického jha o to patrnější. schovat popis