Recenze Ďáblův sad

Přední francouzský prozaik (nar. 1943) není českým čtenářům neznámý. Romány Holomajzna (1979) a Taková zvláštní modrá (1980) vyšly v roce 1987 pod souborným názvem Modré je nebe z dětských let. Autor umístil děj Ďáblova sadu do nejmenované latinskoamerické země, kde vládne diktátor, a tedy strach a smrt, ale navzdory suchu slibuje ďáblův sad úrodu - úrodu nenávisti. Hrdina příběhu, intelektuál Ernesto Ramos, se snaží žít a přežít v této diktatuře. Protihráčem a vyslancem zla v téměř detektivním románu je šéf vojenské rozvědky kapitán Mendoza. Na dramatickém ději se podílí celá příroda, nesnesitelný žár subtropické země rozvolňuje kulisy a postavy natolik, že skutečnost se k nerozeznání podobá přeludům v horkém vzduchu. Blahodárný déšť se jako vysvobození snáší na vyprahlou zemi právě v okamžiku, kdy nenáviděný diktátor padne. Příroda v románu tak vlastně přejímá roli, kterou měl v antické tragédii chór, komentující veškeré dění. Fascinující příběh lásky, zrady, nenávisti a bolestného hledání vlastní identity má své nepopiratelné kvality a silný etický náboj. schovat popis