Recenze Daniel, po deseti letech

Daniel Alexandr Delfín, snílek, se kterým jsme se před několika lety seznámili, od té doby urazil už dlouhou cestu. Nejen do nejzazších končin oceánu, ale i do hlubin vlastního nitra. Kdysi se odvážil vzepřít zavedeným pravidlům delfíního stáda a opustil rodnou lagunu, aby se vydal za svými sny. Proplouval mnohými nástrahami, ale nakonec se před ním objevil Ostrov snů. A ve vodách kolem něj delfínka Leena. Daniel se po letech vrací domů, aby se svým přítelem Michaelem (a se svým svědomím) rozmlouval o smyslu svobody, o vztahu k Leeně a o poslání, jež nedá spát mnoha mladým mužům, ať už náleží k delfínům nebo k lidem, o poslání jménem otcovství. Aby se ale dokázal vyznat sám v sobě a pochopit, co je důležité, musí naslouchat moudrosti oceánu a ponořit se až do zlověstného údolí mrtvých... Drobný mysticko poetický příběh v sobě přes svůj nevelký rozsah ukrývá hlubokou moudrost a symboliku. Není obětování části svobody nakonec svobodou největší? schovat popis