Recenze Taškařice

Autorky již čtvrtá kniha. Hlavními postavami jsou, tak jako v předcházejících románech, muž a žena, které se zoufale snaží pochopit sebe sama. Do života dobře situovaného muže počínáme nahlížet v době, kdy ho jeho pátá desetiletka začíná kárat, napomínat a upozorňovat. Jeho dny nejsou v pořádku. Osaměle, s lahví whisky u postele a rozličnými slečnami v posteli se žít nemá a jen stěží dá. K tomu se přidává nečekané otcovství, jež přináší více zklamání než potěšení. Zodpovědná a vysoce hodnocená funkce ve firmě nemalého významu životní schodky nekompenzuje, nýbrž prohlubuje. Robert se ještě nějaký čas obezřetně vyhýbá nástrahám, za něž povětšinou nemůže. Stačí však jediný nepozorný krok a... Ve dvouletých odmlkách je nám dopřán čas seznámit se s Tamarou. Jak se může odvíjet film premiantky vysokoškolských studií poté, co se jí dostane pocty prestižního pracovního nasazení ve vlivné bance? Se ctižádostivou matinkou za zády je to krkolomná cesta. Tamara hledá, bloudí, nachází a ztrácí, znovu tápe, doufá, věří, přesto stále více pláče než se usmívá. Dětství protlačované dcerušky jí rozhodně není ku pomoci. Lásky střídají nelásky. Ostrůvky štěstí záhy mizejí pod zákeřnými přívalovými vlnami. Ani ona nekráčí vždy s náležitou ostražitostí a chybný nášlap na sebe rovněž nenechá dlouho čekat... Když se dva souběžné, nápadně si podobné příběhy již podruhé náhodně střetnou, velmi váhavě se rozhodnou pro společný směr. Duše Tamary a Roberta však hluboce zvrásnily dosavadní, velmi silné prožitky. Přítomnost je, bohužel, v područí minulosti… Společenský román o vztazích, které, s hlubokým přesvědčením řečeno, stojí za vším. schovat popis