Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a...
číst celé
Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy – s tím dobrým i s tím zlým.
Helga je tady vyrostla, starala se o rodinu, vychovala děti a pak zůstala sama. Opuštěná. Plná bolesti, smutku a trápení. Teď ji osmileté zvídavé děvče bez předsudků vytrhlo z beznaděje a pomohlo opustit hrůznou minulost. Díky Klárce přestala Helga být jen tou, na kterou jednoho děsivého dne, naštěstí i bohužel současně, ve vesnici všichni zapomněli.
schovat popis
Recenze
Děj je zasazen do poválečného období, osmiletá Klárka se stěhuje s rodiči a malým bratříčkem do Svatého Wolfgangu, vesničky v oblasti sudet, která zeje prázdnotou po vyhnání Němců. Dívence se v novém poloroubeném stavení v blízkosti lesa moc líbí a poté, co se spřátelí s Helgou je navýsost štastná. Ovšem vše změní přítomnost Stínu a prozření, že není Čech jako Čech a není Němec jako Němec. Dramatický závěr knihy ve mně zanechal hluboký dojem a ještě dlouho po dočtení jsem nad ním musela přemýšlet.
Jedná se již o druhou knihu, kterou jsem od Jiřího Holuba přečetla a jsem nadmíru spokojená, píše skvěle.