Tragédie Aloise a Viléma Mrštíkových, která měla premiéru v Národním divadle roku 1894, kritizuje poměry na vesnici, zejména co se týče postavení ženy. Titulní hrdinka je proti své vůli provdána za bohatého vdovce, manželství však není šťastné a manželovi jde spíše o věno než o ni. Když se její...
číst celé
Tragédie Aloise a Viléma Mrštíkových, která měla premiéru v Národním divadle roku 1894, kritizuje poměry na vesnici, zejména co se týče postavení ženy. Titulní hrdinka je proti své vůli provdána za bohatého vdovce, manželství však není šťastné a manželovi jde spíše o věno než o ni. Když se její manžel pokusí zabít jejího milence, Maryša se odhodlá k zoufalému činu.
schovat popis
Recenze
Tento svazek nakonec štěstí nepřinese nikomu. Sledujeme tragický osud Maryši, Vávrův a hlavně Maryšina otce, který až pozdě prozře a do smrti si vyčítá, co své dceři způsobil.
Všude okolo slýchám,že je tohle kniha,kterou nikdo nevyhledává dobrovolně a že se k ní převážná většina dostane jen kvůli maturitní zkouškám.
Pak je tu ale ještě skupina,která si knížku ráda přečte i jen tak.A tam patřím i já.Přiznávám se,že jsem se k Maryše dostala trochu netradičním způsobem:nalákaly mě na ní narážky v Cimrmanově Záskoku :).A jsem opravdu ráda že ten Záskok je,protože kdyby nebyl,kdo ví,kdy bych si toto drama přečetla.Byla jsem nadšená,příběh je tak ponurý,k zamyšlení a skvěle napsaný,to není samozřejmost u všech scénářů k divadelním hrám.Úplně jsme hlavní hrdinku chápala a prostě jsem měla vztek na Lízala který jí do manželství vysloveně nutil(samozřejmě kvůli penězům,jak jinak).Konec byl takový,jaký jsem si přála :).
Vyhovovalo mi,že je zepředu důkladný popis všech postav a nechybí ani doprovodné texty které udávají,jakým tónem mají herci mluvit,jak se mají tvářit apod.,dá se to pak mnohem lépe představit.A to nářečí byla radost číst!
Dostala jsem se ke knize jako k povinné četbě ale velmi příjemné mě překvapila je opravdu čtivá a překvapivě hodně zábavná. Velmi dobrá je i divadelní inscenaci, pro kterou byla napsána.
Určitě doporučuji, pro mě příjemně překvapeni.
Kniha se mi moc líbila. Četla jsem ji jedním dechem.
Můžu jen a jen doporučit.
Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, ke konci si svoji chybu uvědomuje.
Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere pro peníze a ne z lásky.
Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník - rekrut, miluje Maryšu.
A že to kafe nějak divně chutná? Asi měli ve spolku zavříno...
Kniha má velké morální poselství - nátlak a manipulace s lidmi, nepřináší v důsledku nic dobrého ani tomu, kdo je původcem.
Tento titul bych doporučila každému, kdo má rád knihy, nad jejichž obsahem je nutno se zamyslet a které zanechávají ve čtenáři dojem i poté, co knihu dočetl.
Lízalová nutí Maryšu, aby se za Vávru provdala. Ta však odmítá. Vávra má tři děti, svou ženu bil. Rodiče naléhají, vyčítají ji, že své rodiče nectí, chová se jako to nebyla ani její matka. Maryša nakonec podlehne.
Ten, pro mne, nezvyklý nádech jazyka se trochu ztěžka četl, ale jakmile si na to člověk zvykne, otevře se mu svět moravského venkova. Maryša je nespokojená a čemu by se měl čtenář (popřípadě divák) divit. Stačí se na toho jejího podívat a člověk hned vidí nemastné a neslané venkovské (odpuste mi, ale nejde jinak, za případné návrhy na změnu budu rád) hovado.
Jen ten konec mi přijde takový náhlý a předem nenastíněný, ale to asi patří k momentu překvapení.