Recenze Strom ztracených vzpomínek

Každý z nás má v sobě strom. Najít ho je jen otázkou času. Strom ztracených vzpomínek je nadčasové drama o třech generacích rodiny zmítané událostmi a přesto pevné v kořenech jako strom, který stojí na zahradě jejich rodného domu. Je to strhující vyprávění o osudech žen, mužů a dětí v porevolučním Íránu, kteří nesmírně toužili žít normální život, studovat, milovat, vychovávat děti, prožívat běžné denní radosti i starosti. Bojovali za změnu, věřili v nový lepší život, ale osud je nemilosrdně a krutě srazil na kolena. Ale právě rodina a láska jim pomohla znovu vstát, hledat nové cesty a nové naděje mnohdy daleko od svých nejbližších. Pouto s rodnou zemí a těmi nejbližšími se nepodařilo přerušit ani vězením, ani odloučením, ani smrtí. Autorka čerpala ze skutečných zážitků svých přátel a své rodiny. Jejich příběhy před námi ožívají jako na filmovém plátně. Hrdinové jsou nesmírně živí a uvěřitelní. Čtenáře nenechají ani na chvíli v klidu. Írán, tak vzdálený, je najednou velmi blízko. Plný utrpení, ale i živé krásy, kterou nejde uvěznit. schovat popis