Poměrně krátká kniha, jen nějakých 160 stránek, ale vnitřně zajímavá. Trochu jsem během čtení měla problém s postavami, které nebyly úplně nejsympatičtější, potom jsem se zase obávala, cos e tam všechno semele, protože ladění vyprávění rozhodně není žádné juchjuch. Nakonec je to spíše smutné, než že by se tam stalo něco hrozného a jako nakouknutí do života na hausbótu, který si většina lidí asi neumí představit, to bylo fajn. Nic proti ničemu.
Recenze