„Temnější odstíny Švédska“ obsahují sedmnáct povídek od nejznámějších švédských autorů. Povídky jsou velice různorodé, jedno ale mají společné. A to perfektně zvládnuté řemeslo. Knihu vydalo nakladatelství Host.
Editorem sbírky je John – Henri Holmberg (1949), který kromě psaní vlastních knih působí přes patnáct let jako recenzent detektivek. O tom, že svému oboru rozumí, vás přesvědčí už v úvodní kapitole. V ní vás seznámí s vývojem švédské detektivky v kontextu historie Švédska a ozřejmí vám, proč konkrétní autoři píší tak, jak píší. Dozvíte se, jaká aktuální témata otřásají světem švédské krimi, a díky tomu si uděláte docela dobrý obrázek o současné švédské politice. Tato stať je spíše odborná a má hodně daleko předmluvám amerických antologií plných chvály a děkovaček.
U každé povídky najdete i medailon autora, ve kterém se seznámíte s jeho životem a vydanými knihami. Některá jména jsou notoricky známá i u nás, jiná uslyšíte možná poprvé (ačkoliv nejde o nováčky). A možná vás udiví, jak si stojí konkrétní autoři ve své rodné zemi. A překvapivá bude i informace, kolik knih komu vyšlo. Paradoxně tu platí, že nejplodnější a nejvíce oceňovaní Švédi mají u nás mnohem menší reklamu než autor, kterému dosud vyšlo pouze několik knih.
Ale nyní už k samotným povídkám. Všechny jsou originální a je vidět, že si autoři dali záležet. Žánrově tady najdete krimi, klasické detektivky i psychologické thrillery. Z většiny příběhů vás bude mrazit a výjimkou nejsou ani lehce mystické povídky. Ve sbírce je zastoupeno poměrně dost žen a v jejich příbězích se objevují kromě ženských hrdinek i děti. Ženské autorky to tady pořádně rozbalily a jejich povídky patří k nejděsivějším. A to i přesto, že se v nich neobjevují masoví vrazi nebo úchylní zabijáci. Jejich povídky jsou intimní, rodinné, ale vám bude běhat mráz po zádech, když si uvědomíte, jakého zla jsou lidé schopní.
Najdete tady i povídky, v nichž se objevují policisté, ale na rozdíl od mnoha švédských krimi románů v nich nejde o popis policejního vyšetřování. Všechny povídky mají zápletku a překvapivou pointu. Autoři svému řemeslu rozumí a i na malém prostoru vás dokážou vtáhnout do děje tak, že se ztotožníte s jejich hrdiny. Stejně jako jsou originální náměty, je originální i styl jednotlivých povídek. Mnozí autoři se nezapřou, takže i kdyby se pod povídku nepodepsali, nejspíš byste poznali, kdo je jejím autorem. Někteří použili to, co se jim osvědčilo v románech, jiní výrazně experimentují. Jedna povídka je historická a odehrává se ve druhé světové válce. Jedna je docela rarita, protože ji společně napsali dva významní autoři.
Recenze
Editorem sbírky je John – Henri Holmberg (1949), který kromě psaní vlastních knih působí přes patnáct let jako recenzent detektivek. O tom, že svému oboru rozumí, vás přesvědčí už v úvodní kapitole. V ní vás seznámí s vývojem švédské detektivky v kontextu historie Švédska a ozřejmí vám, proč konkrétní autoři píší tak, jak píší. Dozvíte se, jaká aktuální témata otřásají světem švédské krimi, a díky tomu si uděláte docela dobrý obrázek o současné švédské politice. Tato stať je spíše odborná a má hodně daleko předmluvám amerických antologií plných chvály a děkovaček.
U každé povídky najdete i medailon autora, ve kterém se seznámíte s jeho životem a vydanými knihami. Některá jména jsou notoricky známá i u nás, jiná uslyšíte možná poprvé (ačkoliv nejde o nováčky). A možná vás udiví, jak si stojí konkrétní autoři ve své rodné zemi. A překvapivá bude i informace, kolik knih komu vyšlo. Paradoxně tu platí, že nejplodnější a nejvíce oceňovaní Švédi mají u nás mnohem menší reklamu než autor, kterému dosud vyšlo pouze několik knih.
Ale nyní už k samotným povídkám. Všechny jsou originální a je vidět, že si autoři dali záležet. Žánrově tady najdete krimi, klasické detektivky i psychologické thrillery. Z většiny příběhů vás bude mrazit a výjimkou nejsou ani lehce mystické povídky. Ve sbírce je zastoupeno poměrně dost žen a v jejich příbězích se objevují kromě ženských hrdinek i děti. Ženské autorky to tady pořádně rozbalily a jejich povídky patří k nejděsivějším. A to i přesto, že se v nich neobjevují masoví vrazi nebo úchylní zabijáci. Jejich povídky jsou intimní, rodinné, ale vám bude běhat mráz po zádech, když si uvědomíte, jakého zla jsou lidé schopní.
Najdete tady i povídky, v nichž se objevují policisté, ale na rozdíl od mnoha švédských krimi románů v nich nejde o popis policejního vyšetřování. Všechny povídky mají zápletku a překvapivou pointu. Autoři svému řemeslu rozumí a i na malém prostoru vás dokážou vtáhnout do děje tak, že se ztotožníte s jejich hrdiny. Stejně jako jsou originální náměty, je originální i styl jednotlivých povídek. Mnozí autoři se nezapřou, takže i kdyby se pod povídku nepodepsali, nejspíš byste poznali, kdo je jejím autorem. Někteří použili to, co se jim osvědčilo v románech, jiní výrazně experimentují. Jedna povídka je historická a odehrává se ve druhé světové válce. Jedna je docela rarita, protože ji společně napsali dva významní autoři.