Recenze Revolver Revue 89

Přílohou zimní RR je kniha Víta Kremličky, skrývající pod názvem Smrti stejně neuniknu - to ti mohu slíbit dopisy a pohlednice z let 1982-1989 adresované Viktoru Karlíkovi, které jsou jedinečným průzorem do světa undergroundového básníka v komunistickém Československu, ale především dalším dokladem autorova svébytného tvůrčího stylu.

Číslo otevírá esej o osobnosti Vladimíra Kozy († 17. 6.2012), lékaře mimořádných odborných a lidských kvalit, o němž Petr Jindra například píše: Jeho cílem nebylo jen ,technicky' zbavit nemocného choroby, nýbrž vrátit mu to, co tvoří součást jeho života a co mu chtěla nemoc vzít; to znamená nebrat mu nic z toho ani během léčby, není-li to pro její průběh nutné. Kuřáci mohli kouřit, pacient, zesláblý po transplantaci, trávil na pokoji čas se svým psem… Představujeme rukopisy dvou románů: Cestu bratra Jaromíra napsala Milena Fučíková, Marnou práci Karel Haloun. Prózu zastupují i povídky Vratislava Kadlece a nová RR rubrika Scenáristická dílna, pro kterou bude Martin Ryšavý vybírat z prací studentů FAMU - Borjana Dodova je autorkou textu Asfaltová pláž: Řekla, že svět je jen zdánlivě bezpečný. Všechny hrozby jsou permanentně přítomné. Přibývají, sčítají se a násobí, ale nikdy, a to je důležité, nemizí. Proto je jich tolik: nukleární zbrojení, nukleární odzbrojení, globální oteplování i lokální ochlazování, smrtící pandemie, úbytek fertilních spermií, mizení deštných pralesů, konec národních států, ekonomický kolaps a supervulkány, o srážkách s asteroidy, výbuších supernov a vyhasínajícím Slunci ani nemluvě.
Jelikož se u nás na vsi ovšem občas říká ,kurva´, tak si doprdele říkám, proč bych si já jako do píči nemoh ty vole ulevit, když mě to tu celý sere a celou tuhle vyjebanou civilizaci i s jejíma hodnotama bych nechal udělat svíčku a postavil tak na hlavu její hodnoty, říká Xavier Baumaxa Janu Čumlivskému v rozhovoru, který provází výbor básní Em Rudenka, recitujícího na Baumaxových koncertech. Joseph Mitchell psal o lidech, které potkal; on sám zůstával zcela utajen, poznamenává Tereza Límanová o legendárním přispěvateli časopis The New Yorker, z jehož díla, u nás takřka neznámého, publikujeme jednu feature story. S malířem Milošem Síkorou, který od konce osmdesátých let žije ve Francii, hovoří Jean-Gaspard Páleníček, publikujeme i ukázky Síkorových prací. Do Paříže odešel v roce 1947 také Miroslav Šašek, jehož portrét připravila Olga Černá: Šaškovy ilustrované dětské knihy o různých městech světa vyšly v desetitisícových nákladech v mnoha zemích a přinesly autorovi mnohá ocenění - v Čechách je dodnes takřka neznámý. Dalším z mladých malířů, které v RR uvádí Petr Vaňous, je Jakub Sýkora. Martin Langer představuje pozoruhodné skulptury, které se Františka Blechová v požehnaném věku rozhodla vytvářet na zahradě svého domku v Biskupicích u Hrotovic. Esej Pavla Kaliny je věnována Broumovsku, zatímco do různých koutů světa designu nahlížejí příspěvky Petra Babáka, Jana Čumlivského či Karla Halouna. Cyklus Ateliéry pokračuje u Pavla Reisenauera a autoři Couleuru kriticky pojednávají nejen o českých a zahraničních knihách a výstavách. schovat popis