Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu...
číst celé
Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.
schovat popis
Vsechny knihy od paní Třeštíkove Radky se čtou téměř samy. Toto je její prvotina, není špatná. Další knihy jsou však o poznání lepší. Příběh byl zajímavý, hltala jsem jak to dopadne. Psáno jak se říká že života. Kde bere paní Třeštíková inspiraci? Netuším. Ale když jeji příběhy vyprávím manželovi, krouti hlavou. Přijdou mu nereálné. Ano zřejmě jsou přehnané, ale alespoň to není nuda. Kniha má spád, je to taková víkendová. A to je dobře.
Je zvláštní, že často bývá první autorova knížka nejlepší a těmi dalšími se ji snaží marně překonat. U Radky Třeštíkové to vnímám jinak, dalšími svými tituly se naopak podle mě překonává a tuto její prvotinu považuji za slabší. Možná je to ale ryze nesympatickým hlavním hrdinou, který mi nesedl. Napsané je to každopádně výborně. Konec mnozí kritizují, mně se líbil, i když čtenářskou katarzi nepřináší a přidává spíš nejistotu.
Už jsem knihy od této autorky četla, ale tato mi nesedí stejně jako její další tvorba. Něja mi chybí zápletky, provázání děje a celkově je to takový povrchní deníček a spousta věcí tam chybí. Už první stránka nebylo jasné, jestli příběh vypráví muž nebo žena - znělo to jako setkání dvou kamarádek, ne jako rozhovor mezi dvěmi partnery - což bylo poměrně klíčové. No předpokládám že ještě nějakou knihu přečtu, ale autorka mě moc nebaví, snad jednou překvapí.
Prvotina Radky Třeštíkové, kterou jsem také četla až jako poslední a musim souhlasit s "Ladou", že kdybych na tuto knihu narazila jako prvni od této autorky, rozhodně bych se o další nezajimala a nečetla je. Celkový příběh je velmi rozvláčný a nezajímavý, že jsem měla co dělat, abych knihu vůbec dočetla a neodložila ji po pár stránkách. Naštěstí se v případě dalších titulů vydala autorka jiným směrem a jeji další knížky jsem přečetla poměrně s chutí.
Za mě je Dobře mi tak nejhorší knihou této autorky. Už dlouho jsem nic tak úděsného nečetla a jsem ráda za to, že jsem ji četla až jako poslední, protože jinak bych její další knihy jen s opovržením minula. Příběh byl pro mě nudný a velmi, ale opravdu velmi plytký. Vůbec nechápu, jak mohli tuto knihu vůbec vydat. Opravdu mě nenapadá absolutně nic, co bych mohla Třeštíkové pochválit - tak moc se mi to nelíbilo.
Recenze