Helena se vrací po dvanácti letech z vězení. Začíná znovu od nuly a žije ze dne na den. Pronajme si garsonku s vířivkou uprostřed pokoje, najde si práci, přítele… Postupně zjišťuje, že se zase dokáže radovat. Nicméně minulost, kterou pečlivě skrývá, na ni zaútočí…
číst celé
Helena se vrací po dvanácti letech z vězení. Začíná znovu od nuly a žije ze dne na den. Pronajme si garsonku s vířivkou uprostřed pokoje, najde si práci, přítele… Postupně zjišťuje, že se zase dokáže radovat. Nicméně minulost, kterou pečlivě skrývá, na ni zaútočí…
schovat popis
Recenze
Autorka si krásně hraje s pokřiveným usudkem čtenáře...SPOILER - Co si taky myslet o ženské co seděla 12 let v base .. postupně se Helena odkrývá a vy ji začínáte fandit a dokonce se přistihnete, že byste v její situaci udělali to samé a možná i dříve. Ota je pěkná svině, a zaslouží si vše co dostal. Bohužel tyto věci se neodehrávají jen v románech, takových Otů je dost.. stejně tak i Helen, které se neustále vracejí a nechávají se ponižovat a ubližovat si.
U této knihy jsem vůbec netušila, co mě čeká a musím říct, že to pro mě bylo příjemné překvapení. Autorka nás rovnou hodí do příběhu, žádné dlouhé zdržování, žádné zbytečné řeči. Postupně poznáváme Helenu a čím dál víc potřebujeme zjistit, co se jí v minulosti stalo. Je to psáno lidsky, svižně, čtivě.
Autorka si při psaní rozhodně nebere servítky, píše vše na rovinu. Ač je to celkově smutné téma, kniha je vtipná, rozhodně se u ní pobavíte. Ale pak se dostanete do určité části, která Vás možná až šokuje a bude Vám při čtení úzko.
Ač je to útlá knížka a máte ji přečtenou za jedno odpoledne, dokáže ve Vás vyvolat spoustu emocí, což u knih vyhledávám. Možná se mi to líbilo i díky tomu, že hlavní hrdinka mi byla věkem relativně blízko a já se tak do některých situací dokázala dobře vžít.
Od Lucie Konečné jsem četla už knihu Houpačky, která mě překvapila a bavila úplně stejně. Netrpělivě budu vyhlížet další knihu od autorky, kterou si rozhodně hned přečtu.