Příběh o tom, jak je důležité vnímat skutečný význam slova děkuji, jak je důležité být vděčný a dostatečně to říkat nahlas. Hlavní hrdinkou knížky je Miška, svérázná stařenka, která se...
číst celé
Příběh o tom, jak je důležité vnímat skutečný význam slova děkuji, jak je důležité být vděčný a dostatečně to říkat nahlas. Hlavní hrdinkou knížky je Miška, svérázná stařenka, která se ocitá v pečovatelském domě. Trpí postupnou ztrátou řeči, paradoxem k tomu, že kdysi pracovala jako korektorka v novinách. Oporou jí je její chráněnkyně Maria i logoped Jérom. Kniha nám postupně odhaluje jejich osudy. V knize se střídá dojetí i úsměvné části. Je to tak pěkně vyvážené, ale připravte se na to, že Vás kniha prostě dostane. Donutí Vás se zamyslet sami nad sebou. Knihu jsem vzala do ruky v době, kdy mi odvezli babičku (93 let) do nemocnice. Nejdřív jsem si říkala, že to skutečně nebyl dobrý nápad, kniha mě úplně emočně rozložila. Ale až když jsem ji dočetla (což Vám zabere jedno odpoledne), pochopila jsem, že kniha přišla v pravou chvíli. Člověk se zamyslí nad životem svým i svých blízkých. Dokud není pozdě, běžte a buďte vděční a buďte tu pro své maminky, tatínky, babičky a dědečky. Jednou se Vám to vrátí přes Vaše děti. Tuhle knížku jsem určitě nečetla naposledy. A dala bych ji do povinné četby všude, kam se dá.
schovat popis
Objevte sílu vděku v osobním příběhu plném emocí i humoru
Vděk od renomované francouzské autorky Delphine de Vigan je kniha, která vás pohltí svým jedinečným pohledem na mezilidské vztahy a vnitřní sílu člověka. Pokud hledáte čtení, které kombinuje dojemné momenty s jemným humorem a přináší hluboké zamyšlení, tato kniha je právě pro vás.
Hrdinkou příběhu je Michele Seldová, přáteli zvaná Miška, rezidentka domova pro seniory, která navzdory postupující afázii - poruše řečových schopností - neztrácí ducha ani smysl pro humor. Miščina minulost je protkána dramatickými osudy: vyrůstala bez svých židovských rodičů, kteří byli během války deportováni, a její životní cesta je plná nenaplněných emocí a touhy podat díky lidem, kteří ji vychovávali jako svou vlastní dceru. Kniha Vděk je emocionální poutí, která čtenáře inspiruje k ocenění života a hodnot, které často bereme jako samozřejmost.
Delphine de Vigan navazuje v tomto díle na tematiku mezilidských vztahů, kterou začala již v předchozích knihách. Díky živému a zároveň citlivému podání nabízí čtenářům nejen příběh plný zajímavých charakterů, ale také prostor pro vlastní reflexi a pochopení složitosti lidské komunikace a paměti.
Proč si vybrat právě tuto knihu?
Emotivní příběh s hlubokým lidským poselstvím.
Originální hlavní postava - silná seniorka s netypickým osudem.
Autorka s celosvětovým renomé, jejíž knihy získaly řadu ocenění.
Styl psaní kombinuje jemný humor s vážnými tématy.
Vhodné pro čtenáře hledající inspiraci v mezilidských vztazích a historii.
Klíčové vlastnosti knihy
Autor: Delphine de Vigan
Název: Vděk
Žánr: současná literatura, psychologický román
Téma: mezilidské vztahy, paměť, historie, ztráta a naděje
Příběh o tom, jak je důležité vnímat skutečný význam slova děkuji, jak je důležité být vděčný a dostatečně to říkat nahlas. Hlavní hrdinkou knížky je Miška, svérázná stařenka, která se ocitá v pečovatelském domě. Trpí postupnou ztrátou řeči, paradoxem k tomu, že kdysi pracovala jako korektorka v novinách. Oporou jí je její chráněnkyně Maria i logoped Jérom. Kniha nám postupně odhaluje jejich osudy. V knize se střídá dojetí i úsměvné části. Je to tak pěkně vyvážené, ale připravte se na to, že Vás kniha prostě dostane. Donutí Vás se zamyslet sami nad sebou. Knihu jsem vzala do ruky v době, kdy mi odvezli babičku (93 let) do nemocnice. Nejdřív jsem si říkala, že to skutečně nebyl dobrý nápad, kniha mě úplně emočně rozložila. Ale až když jsem ji dočetla (což Vám zabere jedno odpoledne), pochopila jsem, že kniha přišla v pravou chvíli. Člověk se zamyslí nad životem svým i svých blízkých. Dokud není pozdě, běžte a buďte vděční a buďte tu pro své maminky, tatínky, babičky a dědečky. Jednou se Vám to vrátí přes Vaše děti. Tuhle knížku jsem určitě nečetla naposledy. A dala bych ji do povinné četby všude, kam se dá.
Vděkem si mě Delphine de Vigan absolutně získala, možná o maličko víc než Pouty. Na pár stránkách vybudovala moc krásný, smutný a dojemný příběh, který ovšem dokáže i pobavit. Autorka jednoduše umí zabrnkat na správnou strunu, snad každého se její knihy dotknou. Vybudovat tak dokonalý příběh který čtenáře dostane už od první stránky je skutečné umění a Delphine de Vigan ho ovládá naprosto dokonale.
Delphine de Vigan mě svou její první knihou, kterou jsem od ni četla - Vděk, celkem přesvědčila v tom, že budu v její tvorbě pokračovat, a rozhodně si přečtu nějakou její další knížku. Protože tahle kniha i přes to, že byla poměrně dost krátká, tak mi toho do života dala spoustu, a musela jsem nad knihou potom ještě nějaký ten čas přemýšlet. Téma stáří mi příjde hodně bolavé, tady se mi autorka opravdu trefila do mého slabšího místa. Super.
Na to, jak je kniha krátká, tak vám toho do života předá strašně moc. Krátký dojemný a milý příběh, který vás donutí se nad věcmi zamyslet z jiného úhlu pohledu. Je strašně kratičká, takže ji máte přečtenou během odpoledne a budete o ní ještě dlouho přemýšlet. Od první do poslední stránky mě knížka moc bavila, hodně mi toho dala. Děj mě do sebe vtáhl hned na začátku. Určitě moc doporučuji, je to taková jednohubka. :-)
Taková jednohubka, která se mi zalíbila na první pohled. Smutné téma, ale milý příběh. Věřte mi, že u ní uroníte slzy. Je tam málo postav, ale kniha stojí prostě za to. Přečtete to za jeden večer a nedá Vám spát. Je to první kniha kterou jsem od této autorky přečetla a jsem si jistá, že nebyla ani poslední. Dlouho jsem tak povedenou knížku nečetla. Určitě Vám něco do života předá. Zkráceně mohu jen doporučit. :-)
Je to až k neuvěření, ale dočetla jsem svojí první odeonku! Dlouhou dobu mi nešlo se do žádné začíst a mohl za to z velké většiny font, kterým jsou odeonky psané. Delphine de Vigan mě ale tak moc vtáhla do příběhu, že jsem na nějaký font po pár stránkách úplně zapomněla.
Tahle kniha se stala mým prvním setkáním s touto autorkou. Od začátku knihy jsem ji vůbec nezavřela. Přečetla jsem ji na jeden zátah. Zřejmě tato kniha se stala mou bránou k lásce do nakladatelství Odeon. Kniha mě pohltila, rozbrečela a hlavně přinutila se zamyslet. Je opravdu krátká, ale obsahuje neskutečně moc krásných myšlenek. Dephine de Vigan se tak automaticky řadí mezi mé oblíbené autorky.
Od Delphine de Vigan je tohle má první kniha. Jak je možné, že jsem tuto autorku zatím neobjevila? Krásu, křehkost a hloubku jejího projevu? Hlavní hrdinka s každým dnem čím dál víc zapomíná slova, nedaří se jí komunikovat. A čtenář tak sleduje její nemohoucnost, bolest a zoufalství, které pociťuje. Nevím, proč podobných knih nevychází více, to se nepíší, anebo se jen nepřekládají ? Vděk je krásný a dojemný příběh jedné stařenky, který stojí za to si přečíst.
Tuto krásnou knihu s jemnou květinou všem doporučuji. Ano, zde najdete vše, radost, smutek, naději, věty k zamyšlení. A na relativně malém prostoru. Velice krásné , komorní psaní. Přitom o velkých věcech, o kterých se moc nemluví, přesto, že se týkají tolik lidí . Přes své velké poselství mě kniha dokázala i rozesmát. A samozřejmě také rozplakat. Jednalo se z mé strany o prvotinu paní autorky a rozhodně mě zaujala.
Kniha je vyprávěna z pohledu více postav. Hlavní postavou je Miška, která dříve pracovala jako korektorka textů, ale ve stáří jí diagnostikovali produkční afázii, postupně zapomíná slova, výrazy a trpí i po kognitivní stránce. S jejím osudem souvisí i postavy Marie a Jeromeho, kteří Mišku pravidelně navštěvují. Konec dojímá až k slzám. Kniha krásně sděluje, že nikdy není pozdě na slova vděku, vyřknout důležité věci nahlas. Moc hezká knížka.
Vděk od Delphine de Vigan je kniha, která mě neskutečně zahřála u srdce. Je totiž plná vděčnosti a lásky. Pokud máš chuť na něco, co je krátké, ale zároveň ti toho mnoho předá, tak je Vděk tou pravou volbou.
Vděk, stejně jako kniha Pouta od stejné autorky, je opět o komunikaci, ale trošku jiným způsobem. Hlavní hrdinka ztrácí slova, stárne, projevuje se u ní afázie, nedokáže vyjádřit věci, která dřív byla schopná a zaměňuje je. Nedokáže říct to, co by chtěla. Je zde téma vyjádření vděčnosti a toho, jak málo děkujeme za věci, dokud k tomu máme příležitost. Styl psaní je kapku úsporný a autorka se snaží vyhnout jakýmkoliv kudrlinkám v příběhu.
Má první přečtená kniha od autorky Delphine de Vigan a byla to opravdu znamenitá volba. Autorčin styl psaní je mi blízký, některé pasáže v knize byly smutné, ale také něžné, milé. Myslím, že kniha ve mne dokázala něco zanechat, něčím ve mne pohnout a vyvolat nějaké emoce, domnívám se, že je to důležité. Silný příběh, který zajisté předává poselství. Samozřejmě, se pustím i do dalších děl od autorky.
Vděk je pár desítek stran, které velmi rychle přečtete. Ale těch pár stran ve vás vyvolá úplnou bouři emocí. Mně bylo smutno, ono stáří není veselé, není pro slabochy. Mám kolem sebe nejenom své staré rodiče, ale i tchýni, která díky nám nemusí žít jako Miška, v zařízené pro staré a odložené. Tato francouzská autorka je skutečná Paní spivosovatelka. I když je to příběh krátký, má spoustu opravdových a krásných myšlenek.
18/06/2020
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Od první do poslední stránky mě knížka moc bavila, hodně mi toho dala. Děj mě do sebe vtáhl hned na začátku. Určitě moc doporučuji, je to taková jednohubka. :-)
Tato francouzská autorka je skutečná Paní spivosovatelka. I když je to příběh krátký, má spoustu opravdových a krásných myšlenek.