Recenze Smrtící bílá

K první knize od Roberta Galbraitha alias J. K. Rowlingové s názvem Volání kukačky jsem se dostala čistě náhodou, a to mě ještě její majitelka varovala, že je to nic moc. Já z ní byla nadšená, takže jsem si urychleně sehnala následující dva díly, nadšení pokračovalo, načež následovala informace, že by letos v září měl vyjít úplně nový, v pořadí už čtvrtý díl této detektivní série. O narozeninovém dárku jsem měla rázem jasno. Miluju, když je dobrá knížka pořádně tlustá a Rowlingová píše dobře a nešetří slovy, takže její nová kniha má 700 stran a je to pořádná bichle. I tak jsem si ale na jejím konci říkala, že by klidně mohla být ještě delší. Neskutečně jsem si to čtení užívala, nenudila jsem se ani chvíli, ústřední pár Cormoran Strike a jeho kolegyně Robin Ellacourtová mi byl od první knihy moc sympatický a baví mě sledovat jejich vztah, který prochází řadou zvratů. Moc se mi líbí, že Rowlingová kromě zajímavé zápletky umí do příběhu zapojit i osobní životy hrdinů, které jsou někdy snad ještě zajímavější. Ať už jde o válečného veterána Strika, s jeho postižením, svéráznou osobností i osudovým vztahem s krásnou Charlotte, která se mu ne a ne vytratit ze života, nebo o půvabnou Robin, která skončila před oltářem se svým dlouholetým přítelem, o němž ale my věrní čtenáři už dávno víme, že rozhodně pro ni není ten pravý. V této knize se, co se týká zápletky, Rowlingová zase vrátila k jednoduchosti, v předchozích dvou knihách už na mě byly vraždy poněkud překombinované a zbytečně drastické, o to víc mě tahle kniha bavila. Nejde zde o šokování čtenářů za každou cenu, s čímž jsem už v poslední době měla problém u jiných vyšetřovacích sérií (např. Harry Hole od Nesba, nebo Joona Linna od Keplera). Zde jsme uvedeni do londýnské vyšší společnosti, kam ani Strike ani Robin nepatří, seznamujeme se se životem smetánky, který je tak na hony vzdálený životu hlavních hrdinů.Tentokrát už se nevracíme do minulosti hlavních hrdinů, o to víc prostoru je věnováno současnosti a hlavní zápletce, která se točí kolem ministra kultury, se kterým je spojena spousta tajemství, a který je obklopen neméně zajímavými postavami, ať už se jedná o jeho manželku, děti, zaměstnance i kolegy.
Tuhle knihu jsem si vážně užila a doufám, že se brzy (snad nebudu muset čekat tak dlouho jako na pokračování Hry o trůny) dočkám pokračování, protože tohle je momentálně moje nejoblíbenější knižní série. schovat popis