Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu...
číst celé
Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.
schovat popis
Proboha, co jsem to zase přečetla?! Ta Radka Třeštíková se snad snažila schválně napsat co největší hloupost, takhle špatné nejsou ani fanfikce dvanáctiletých slečen na Wattpadu! Děj veškerý žádný, hlavní postava hloupá, protivná a nechutná, konec zcela odfláknutý a zapomenutelný. Už vlastně ani nevím, o čem to jako mělo být. Navzdory autorčině sympatickému stylu psaní jsem se nedokázala začíst a v myšlenkách jsem bloudila stále někde jinde. Strávila jsem nad ní mnohem delší dobu, než bych vzhledem k její tloušťce očekávala.
Kniha se četla dobře a nabízí nám pohled na zajímavý životní příběh, který prolíná mnoho různých situací.. Kniha může působit drsně , ale při hlubším zamyšlení najdeme i myšlenky, které nám autorka chtěla sdělit. co mě potěšilo , jsou citáty na začátku kapitol. Postavy měly vývoj což hodnotím také kladně. Kniha má i několik nečekaných zvratů které pozvednou děj. Nechybělo ani pár trefných přirovnání....
Tato kniha mě nikdy nelákala ,ale teď když jsem si všimla, že má nový obal tak jsem si ji koupila , že ji zkusím :) Jedná se o příběh , kde můžete najít především muže a jejich starosti /radosti..Bohužel kniha mě hrozně zklamala..příběh byl pro mě osobně o ničem a většina věcí byla dost nereálná ..ačkoliv nám život občas připraví absurdní situace..toto bylo opravdu přehnané ..po dočtení jsem opravdu nevěděla , kde byl ten děj ..jaká byla pointa :/ Tohle se holt Radce moc nepovedlo , ale a druhou stranu, když si to srovnám s její poslední knihou tak má mou velkou poklonu, protože takové zlepšení ? :)
Jedna z mých prvních knížek od Radky Třeštíkové. Musím říct, že jsem měla obavu, jaká asi bude knizka, kde hlavní hrdina je muž ve středním věku. Musím autorku obdivovat, že se nebála ztotožnit s mužskym hrdinou. Dle mého názoru obstala se ctí. Knížka ale opravdu nebude pro mladé čtenáře 25+. Chce to asi trošku dozrát. Celkově není kniha k popukani. Konec není optimistický. Ale kdo z nás vyvazne ze života živý? Kniha si zaslouží pozornost, ale spíše zaujme čtenáře s určitými životními zkušenostmi. Za mě velmi dobrá.
Knížky od Radky Třeštíkové mám přečteny všechny a opravdu je mám hodně rád, ale bohužel tahle knížka mě celkem zklamala. Četl jsem ji jako skoro před poslední před Veselím a asi to na tom mém čtení bylo znát, jelikož její jiné knížky jsou prostě o sto procent lepší. Tahle je hodně průměrná. Celá knížka se mi zdála dost zdlouhavá a jednoduše mě vůbec nezaujala. Ale dočetl jsem a musím konstatovat, že jsem četl rozhodně i horší knížky. Tahle byla jen zklamáním, protože autorku mám velice rád a jsem od ní už celkem namlsán.
Jakmile kniha Dobře mi tak od Radky Třeštíkové dostala nový kabátek, tak jsem neodolala a pustila se do ní. I přes původní skeptický postoj nakonec mohu říct, že to nebylo špatné. Rozhodně bych neřekla, že autorkou je právě tato spisovatelka. Docela se mi líbilo nahlédnutí do mužské duše - bylo to pro mě zase něco jiného. Pokud se vám nelíbily ostatní knihy, zkuste tuhle. Je taková trochu jiná, takže by mohla zaujmout i čtenáře, kteří jinak Třeštíkovou moc nemusí.
Není to první knížka od Radky Třeštíkové, kterou jsem četla. No ale tato se mi zrovna moc nelíbila. Hlavní hrdina mi byl nesympatický, tedy on vlastně žádný hrdina nebyl - takže hlavní postava. Celý otrávený, z toho všeho luxusního života, popisy, co vše drahého si pořídil, jak ho otravuje luxusní bydlení v blízkosti Riegrových sadů. Už toto téma, kdy nostalgicky vzpomíná na dobu, kdy nic neměl (tak on byl hlavně v té době mladý), mně to prostě bylo vše nesympatické, majetek může darovat tedy atd.
Po přečtení Bábovek jsem si nebyla jistá, jestli se mi Knihy od Třeštíkové budou líbit. Po přečtení Dobře mi tak to vím. Nebudou. V té knize bylo všechno špatně. Děj neměl hlavu ani patu a vlastně se vůbec nikam neposouval, postavy a jejich podivné vazby byly jako ze špatné telenovely, rádoby básničky a přirovnání, kterých byla kniha plná, mi lezly na nervy, závěr knihy byla naprostá tragédie a vrchol všeho je, když si uvědomím, že to celé mělo být vyprávěno z pohledu chlapa.
Na tuto knihu Dobře mi tak, sem narazila v knihovně úplně náhodou. Jelikož mi kolegyně autorku doporučovala, tak jsem si ji zkusila půjčit. Přestože malá knížka s trochou stránek, měla jsem problém ji dočíst. To, že je kniha z pohledu muže mi nesedlo. O tom jaký ten muž je, se ani zmiňovat nebudu - jen upřímně doufám, že moc podobných exemplářů po světě nechodí! Příběh o ničem, nemohu si pomoct. Další knihu od této autorky asi ted číst nebudu. Bohužel nemůžu hodnotit kladně.
Ani já nejsem nějak moc nadšená z tohoto díla. Radku Třeštíkovou mám ráda, četla jsem od ní více knih, ale tuhle knihu jsem číst asi neměla. Popravdě jsem ani nedočetla do konce, protože mne prostě nebavila. Hlavní hrdina je protivný, nemůžete s ním v ničem sympatizovat. Celý děj tak nějak plyne bez většího zaujetí, ani pak nevíte, proč vlastně tato pasáž byla a kam děj směřuje. Vše moc předvídatelné a ničím vás příběh neobohatí ani nepobaví.
Pro zoufalce středního věku mám obvykle slabost a podivné vztahovky mám v lásce, ale tohle byla bohužel opravdu slátanina. Příběh a celé vyprávění na mě působilo našroubovaně, velmi málo uvěřitelné charaktery a celková mdlost knih mě skoro donutila ji odložit před koncem.
Asi nejsem zcela kompatibilní se stylem myšlení a vyprávění R.Třeštíkové. Vůči kouzlu některých autorů jsem zjevně imunní a neměla bych se pokoušet číst další a další díla, když ani předchozí autorovi počiny mě nepřesvědčily. Dobře mi tak.
Dobře mi tak je kniha, kterou nemusíte pochopit hned, ani za týden, ale chce to trochu vyzrát. K této publikaci od Radky Třeštíkové jsem se vrátila po pár letech s tím, že poprvé jsem byla zklamaná, ale teď? Byla jsem úplně nadšená, jak moc skvělá byla! Opravdu! Takže pokud vás napoprvé autorka nezaujala, dejte jí trochu čas, určitě přijde. Kniha je čtivá a k letošnímu roku sedí jako prdel na hrnec! Doporučuji.
Tuto knížku si buď zamilujete nebo se Vám nebude líbit ani trochu, já si ji zamilovala jako všechny od Radky Třeštíkové. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.
Knížku jsem dočetla docela nedávno a myslí, že kdyby to byla první knížka od paní Radky, tak na ní jako na autorku zavrhnu. Kdo je, jako já, již zvyklý na autorčin styl psaní, myslím, že se mu kniha bude líbit, Zase šlo o něco nového od autorky, každý příběh a každou knihu má jiné. Mně osobně se kniha moc líbila, jde o typické příběhy, které se pojí s autorkou. Text se četl hezky, obálka je lákavá.
Hledáte knihu, která Vás zaskočí? Tak to jste na správné adrese. Jedná se o knihu se silným životním příběhem, a ukazuje, že život není zrovna úplně jednoduchý. Není to odpočinková četba, abyste pochopili některé skryté a hlubší myšlenky, musíte se zamyslet. Vítaným bonusem pro mě byly citáty u každé kapitoly. Pěkné, a zajímavé zpestření četby. Kniha se četla skvěle a možná až moc rychle. Ale to je naprosto skvělé.
Pro mě asi nejslabší kniha této autorky, ale myslím, že to bude mužským hrdinou, kterého v těch dalších už nepoužila jako hlavní postavu a kterého jsem opravdu neměla ráda. Jde o opravdu protivného a nepříjemného chlapíka, který moc neví, co se životem, a vlastně si ho jen kazí čím dál víc. Dobře mu tak. Líbil se mi ale závěr, i když mám spoustu výhrad k ději a k nejasnosti finále, právě to jsem nakonec asi nejvíc ocenila.
Upřimně nevím co na tuhle knihu napsat. Popravdě jsem ji ani nedočetla. Což je velmi špatné. 😂 Přišlo mi, že se v knize ztrácím. Kniha není zaměřena na ženy, ale muže. Hlavní postava v knize je muž. Opět Třeštíková poukazuje na příběhy z reálného života, avšak některé jsou až moc. S hlavní postavou se neztotožníte, protože vám přijde nechutná. Pozitivní na této knize je počet stránek. Ale jak píšu na začátku, neměla jsem chuť ji ani dočíst. :)
Za mě tato kniha ne. Jiný styl, než ostatní knihy Třeštíkové. Velký rozdíl už jen tím, že hlavní postava je muž. Navíc pro mě tedy opravdu nesympatický hlavní hrdina. Sobecký člověk, neváží si toho, co má a který si uvědomí svoje chyby, až když už je pozdě. Trochu depresivní čtení, které se pomalu, ale jistě šine k nešťastnému konci. A když jsme u konce, vlastně jsem si ani nebyla jistá, jestli se to stalo, nebo ne...
Tato knížka chce jistý nadhled. Hlavní hrdina je prostě svůj a ukazuje to, že ne vždy moudrost přichází se stářím, někdy přijde stáří samo. Když si odmyslíme Borisovy peníze (které podle mě z něj dělají toho arogantního týpka), myslím, že vyvstane člověk, kterého ve svém okolí také najdete - nezodpovědný budižkničemu. Knížka je vtipná a na to, že je to prvotina a mužské myšlenky psala žena, je dobře napsaná. Ale úplný top to za mě není.
Kniha se četla rychle a dobře, avšak za mě nejslabší kniha autorky, kterou mám tak ráda - možná to bude tím, že Osm, za mě nejlepší knihu, jsem přečetla jako první, hned po ní následovaly Bábovky. Oceňuji citáty na začátku kapitol - ozvláštnění knihy. Každopádně knihu doporučuji mladým i starším čtenářům, myslím, že každý si zaslouží znát tento příběh - příběh, který se může stát každému z nás - drsný příběh plný pravdy o životě.
Už opravdu dlouho mi nebyl žádný hlavní hrdina tak nesympatický a odporný jako tenhle Boris. Prostě nemám ráda tento typ umělců, kteří ke své tvorbě potřebují chlast, děvky apod. Jenže přesně takový Boris je. Pardon ale chlap, který se nenašel ani po padesátce? Rozhodně to není žádný hrdina, spíš srágora totálně neschopný praktického života. Nenašla jsem pro něj pochopení. Celkově mi příběh přijde až moc existenciální na můj vkus, syrový a úsečný. Jednoduchými větami a stylizací se snaží přiblížit literárnímu umění, ale nemá na to. Na druhou stranu se mi moc líbily kratičké básně, které knížku přece jen posunuly na vyšší úroveň, takže to není úplný brak...
První kniha, kterou jsem od Třeštíkové četla a musím říct, že jsem z ní teda dvakrát nadšená nebyla. Bohémsky založený Boris nepůsobí dvakrát sympatickým dojmem. Rozhodně to není nějak optimistická kniha a popravdě se čte tak nějak těžkopádně. No, ten konec jsem mu docela i přála. Každopádně doufám, že se v budoucnu dostanu i k dalším autorčiným knihám. Jelikož kamarádka je její velká fanynka, tak jí dám určitě šanci, ale kdybych se měla rozhodovat na základě této knihy, tak si to nechám ujít.
Třeštíkovou a její knihy mám moc ráda. Tato její prvotina na mě čekala v knihovně už déle, tak jsem se do ní pustila, ale bohužel jsem ji za půlkou musela odložit, jelikož kniha o rozvodu, nevěrách, alkoholu a depresích není zrovna to, co teď potřebuji. A to je velká škoda. Čekala jsem víc, snad se k ní v budoucnu vrátím a dočtu ji. Každopádně vím, jak je Třeštíková skvělá autorka, četla jsem Bábovky a Osm, takže doufám, že až se k ní v budoucnu vrátím, nezklame mě natolik, jako teď.
Pro mě tato kniha od této autorky byla asi nejslabší, co jsem četla. Možná to bylo tím, že hlavní hrdina byl muž? Nevím, prostě mi to celé vůbec nesedlo, moc se mi to nelíbilo, nečetlo se mi to dobře a popravdě jsem knihu chtěla několikrát odložit. Myslela jsem, že ji ani nedočtu a popravdě jsem ráda, že ji mám z krku. Spisovatelka má podle mě mnohem lepší knihy, než je právě kniha Dobře mi tak. Dáma 2 hvězdy.
Knížku jsem přečetla rychle, ale hlavní postava se mi vůbec nelíbila a štvalo mě jeho chování. Nejsem si jistá, zda žena dokáže napsat příběh z pohledu muže. Doufám, že nejsou všichni takoví! :-D Styl knihy, na kterou rychle zapomenu. Neoslovila mě.a nepřišla mi něčím zajímavá což jsem očekávala protože už jsme četla všechny knihy od autorky a tahle mi přišla že mě nějak tak zklamala což jsem vůbec nečekala.
Možná jsem měla přehnaná očekávání, možná jsem čekala něco jiného, ale kniha byla velkým zklamáním. Střídaly se pasáže, kdy jsem se nemohla odtrhnou a ty, kdy jsem chtěla zahodit čtečku a už ji nevzít do ruky. Konkrétně mi vadil místy rozvláčný styl, zbytečné přecházení v době a především... Boris, Vanesa, Viktor, Rudolf, Marina, Andrej, Alex, Erika. To jako fakt? Pro mě zbytečně překombinované, bohužel. No a ten závěr? Nečekám šťastné konce, ani je vlastně nechci, ale tento byl zase trošku mimo...
Kniha byla čtivá. Dobře čtivá. A tím pro mě ty pozitiva končí prostě. Nic víc tam pro mě nebylo. Na to, jak mi každý básnil o knihách od Třeštíkové, tak zřejmě nečetl její prvotinu. Rozhodně to není nic, co by mě brzdilo v tom, abych se pustila do nějaké její další knihy, ale prostě mě to děsně nebavilo. Hlavní postava řešila vlastně neustále jen vlastní nadrženost a to jak k alkoholu, tak k sexu a v podstatě ho nic jiného moc nezajímalo. Přišlo mi to prostě jak když čtu příběh ztroskotance, který ze mě vysával radost ze života a ještě k tomu mě znechutilo, že někdo takhle moc zahazuje život, když se topí v penězích a je mu tak nějak všechno vlastně úplně jedno. Prostě ne, nelíbil se mi ten příběh. Ale bylo to napsané čtivě, takže to nehodnotím úplně velký špatný.
Radka Třeštíková je má velice oblíbená autorka a všechny jeji knihy jsem již četla a mám je všechny moc ráda, tak jsem se jako na poslední vrhla i na tuhle její prvotinu Dobře mi tak a jako tahle kniha fakt ne. Nevím čím to bylo, možná, že jsem na tuhle knihu až moc mladá, ale bohužel prostě tohle nebyla kniha pro mě. Tohle byl typ knihy, ve kterém mě postavy vytáčely natolik, že se to skoro nedalo číst. Příběh taky nic moc. Velký průměr.
Kniha se mi moc nelíbila, pro mě zatím asi nejslabší Třeštíková. Předně jsem úplně nevěřila tomu, že je příběh vyprávěn z pohledu chlapa. Chvílemi je to docela depresivní čtení, ono bilancování sebestředného padesátníka asi nemůže být samý vtip. I přesto mi to ale přišlo až moc unylé. Možná je kniha určená pro starší generaci, nebo by ji více ocenil muž, každopádně ve mě neprobudila touhu si od autorky něco dalšího přečíst.
Knížka Dobře mi tak je je má nejneoblíbenější od spisovatelky Radky Třeštíkové. Bohužel se tahle knížka absolutně nepovedla, přišla mi i na ten rok, ve který kniha vyšla, přehnaně zastaralá a příběh nebyl vůbec zajímavý. Rozhodně si přečtěte nějakou jinou knížku od autorky, uděláte jistě lépe. Tahle byla bohužel až moc podprůměrná a když si Dobře mi tak nepřečtete, žádnou chybu neuděláte. Nejhorší od autorky.
I přes špatné recenze jsem se do knihy pustila a chtěla jsem ji dát šanci v tím, že třeba není tak špatná a nebudu z ní tolik zklamaná jako jiní čtenáři. Moc se mi to nepovedlo, možná je to tím, že hlavní hrdina je muž? Celkově ale příběh na mě nijak nepůsobil, konec knihy byl dle mě odfláknutý, celý děj knihy - co to mělo být? Vzhledem k velikosti knihy, kterou bych měla přečtenou mnohem dříve jsem nad tímto strávila mnohem delší dobu, než bych sama chtěla.
no brak,Proboha, co jsem to zase přečetla?! Ta Radka Třeštíková se snad snažila schválně napsat co největší hloupost, takhle špatné nejsou ani fanfikce dvanáctiletých slečen na Wattpadu! Děj veškerý žádný, hlavní postava hloupá, protivná a nechutná, konec zcela odfláknutý a zapomenutelný. Už vlastně ani nevím, o čem to jako mělo být. Navzdory autorčině sympatickému stylu psaní jsem se nedokázala začíst a v myšlenkách jsem bloudila stále někde jinde. Strávila jsem nad ní mnohem delší dobu, než bych vzhledem k její tloušťce očekávala.
Tahle kniha mě zaujala obálkou, která se mi moc líbila a tak jsem doufala, že příběh, který se skrývá v knize mě bude bavit stejně jako veselé barvy na obálce. Nicméně jsem celkem zklamaná. Nevím proč, ale kniha se mi dobře nečetla a to mi většinou psaní autorky sedne dobře. Nesedla mi ani hlavní postava jejím charakterem. Pro mě to bylo velice nesympatické čtení, ale myslím, že kniha si najde své příznivce.
Knihu Dobře mi tak, jsem četla po knize Osm autorky Třeštíkové. Moc jsem se na ni těšila, že zas bude povedená a já na ni budu dlouho vzpomínat, ale bohužel musím říct, že toto je nejhorší kniha autorky. Vždy se snažím knihu dočíst, protože je podle mě hřích ji zahodit nedočtenou, ale tady jsem si nemohla pomoci. A to se mi to stává zřídka. Kniha byla o ničem, hlavní hrdina mi byl po celou dobu nesympatický a humor, který mi většinou od autorky sedí, tady jsem mu nerozuměla.
Dobře mi tak rozhodně není knížka, kterou bych četla znovu a kterou bych doporučovala, i přes to, že normálně knížky od Radky Třeštíkové mám hodně ráda a většinou se mi trefí do vkusu. Tohle byla ale trefa do špatného, jelikož se kniha špatně četla, nebyla zajímavá, zdálo se mi to úplně o ničem. Tuhle knihu tedy rozhodně nemůžu doporučovat dalším čtenářům a čtenářkám, jelikož se mi vůbec nelíbila. Doporučuji další knihy od autorky, ale tuhle ne.
Recenze
Asi nejsem zcela kompatibilní se stylem myšlení a vyprávění R.Třeštíkové. Vůči kouzlu některých autorů jsem zjevně imunní a neměla bych se pokoušet číst další a další díla, když ani předchozí autorovi počiny mě nepřesvědčily. Dobře mi tak.
Ale jak píšu na začátku, neměla jsem chuť ji ani dočíst. :)
Celkově mi příběh přijde až moc existenciální na můj vkus, syrový a úsečný. Jednoduchými větami a stylizací se snaží přiblížit literárnímu umění, ale nemá na to. Na druhou stranu se mi moc líbily kratičké básně, které knížku přece jen posunuly na vyšší úroveň, takže to není úplný brak...