„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“ Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a...
číst celé
„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“
Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě.
Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte.
schovat popis
Recenze
Kniha se mi četla opravdu dobře, hlavně je formou deníku takže kapitoly nejsou zdlouhavé. U některých případů mi zůstal až rozum stát a sama jsem žasla, že oni to dokázali "spravit" apod.
dočetla Vaši knihu Africká zima ( na nočním stolku mám další Vaše tři knihy, prostě skoupila jsem všechny Vaše postřehy, zážitky, zkušenosti).
> Jako gynekolog-porodník, jako kolegyně pravidelně podporující "jen" finančně Lékaře bez hranic, Vám chci velmi poděkovat za to, co děláte, za Váš um, píli, odvahu a zkušenosti získávané v tak tvrdých podmínkách. Občas si říkám, že by Vaše zpovědi měly býti povinnou četbou pro některé naše mladší lékaře...